VII. Lásko věčná! která světy

František Ladislav Čelakovský

Lásko věčná! která světy V nestvořenost rozsíváš, Která též i outlé květy V krásy roucho odíváš! Tys to vděkuplné dítě Z pokladů svých vyňala, Každý půvab na usvítě V bytnost jeho vkládala. Z tvých to rukou – díka tobě! – Tento v utěšené době Krásný tvor se vyvinul, Dary tvými oplynul.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

103. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXIII. Za ty myrty nevadnoucí, (František Ladislav Čelakovský)
  2. NA RADOST. (Václav Jaromír Picek)
  3. MODLITBA KRÁLOVSKÁ. (Václav Jaromír Picek)
  4. IX. SLOKY K SŇATKU. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Kamto letí andělové tito (František Sušil)
  6. 1. Milosti, tys nejvonnější (Jaromír Březanovský)
  7. Dar vesny. (Eliška Krásnohorská)
  8. 50. S růží. (Josef Uhlíř)
  9. DĚTEM (Adolf Heyduk)
  10. 3. Děvo drahá, moje žití, (Josef Kuchař)