XXXI. Po dnech rozkoše, má drahá,

František Ladislav Čelakovský

Po dnech rozkoše, má drahá, Jakou mně jsi štědřila, Jest milá mi jindy Praha Pusta, chladna, nemila. Mé podobno není bdění Smrti ani životu; V bouři srdce trá mé snění, Trá i městském ve hřmotu. A mocí-li Milka zlého Duše někdy z hlubokého Omraku se vzchycuje, Hned k svým rájům putuje.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1565. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. HOMO URBICUS (Arnošt Procházka)
  3. Návrat (Rudolf Medek)
  4. ZLOMENÁ KORUNA. (Josef Holý)
  5. XVII. Vždy třetí s půlnoci – co, proč mě budí? (František Leubner)
  6. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  7. SLOKY O DLOUHÝCH VEČERECH. (Božena Benešová)
  8. None (Stanislav Kostka Neumann)
  9. TY VLAHÝ A ČERVNOVÝ VĚTŘE... (Rudolf Medek)
  10. ÚNAVA ÚNOROVÝCH DNŮ. (František Taufer)