HOMO URBICUS

Arnošt Procházka

Vzduch mění v dusivý a suchý var terč sluneční jak výheň hltavá a zlatá; žhne zdola polní cesta, prašný žár, tkví pole obilná jak poledním snem jata. Je mrtvá tiš a vůně pryskyřná i dusná velký les, kam nedočkav se hrouzím: a střídou tupý úder zaznívá jen sekyr v ohlas mdlý, jejž kročejem svým vzbouzím. Ni chladný větru van, ni hmyzu šum, ni křídel chvatný mih, ni zpěvu výtrysk hřivý, jen prsti prudký dech, pňů hluchý tlum: jak slavně mlčí vše a pověčně kol civí! Och, slavně mlčíš, vícvšak lhostejně a bez citu, kol v šíru, přírodo, tak cizí k dychtivosti, jež se po tobě zasvzpiala, doufajíc v tvé osvěživé mízy: nitro nenalézá poklidu, když tobě vzdává se a rozníceně prahne zpět v města vír, ždá jeho rozruchu, kde život jediné v mocným gestem sáhne. Ne, není v nádheře tvé úkoje, za nímž se brala nezkojná touha bludná, ó přírodo: v své síle plodivé a stále stejné na konec jsi přecjennudná!...

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

698. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLUNCE. (Antonín Sova)
  2. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  3. XXXI. Po dnech rozkoše, má drahá, (František Ladislav Čelakovský)
  4. HRA STÍNŮ. (František Taufer)
  5. SLZA (Arnošt Procházka)
  6. TICHÁ STRÁŇ (Jan Opolský)
  7. BÁSNÍKŮV ODCHOD. (Růžena Jesenská)
  8. GABRIELE D’ANNUNZIO. (Jaroslav Vrchlický)
  9. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  10. MODLITBA ZA MRTVÉ (Viktor Dyk)