BÁSNÍKŮV ODCHOD.

Růžena Jesenská

Čas bude prchat slunce nad zemí a mořem zlatě plát(J8m) oblaku proměnlivé letět růže nedotknuté odkvétat(J9m) krev rudá téci z ran jež více nebolí(J6m) A já chci dlíti nečinně jak mrtvý v mnišském hábitu(J8m) v mlčení na věky skryt v stínu hor v závoji blankytu(J8m) v Gelati na verandě nad Rionem svatých údolí(J8m) Jak jsi to řekl pravdivě můj Rustaveli(J6f) Je jsoucnost kniha zapečetěná(J5m) osudu nezbadatelného Dny mé do samoty spěly(J8f) v níž zůstanu až do soumraku smrti Smířena(J7m) je duše moje se vším všecko přijala a všeho odřekla se(J9f) a chvíli zázračnou si bude opakovat v nesmrtelné kráse(J9f) když řekla Tamara Tvá óda básníku je báseň čarovná(J9m) měj za ni dík a zlata prameny to dí ti královna(J8m) a ženu Šavteli za citův odvážlivě žhavý proud(J8m) smíš ve snu lunou ozářit a obejmout(J6m) Tu chvíli zázračnou si opakovat budu(J6f) a trpělivě čekat konce od osudu(J6f) Všecko jsem žil a všecko viděl do dna(J5f) korunu Imereckých králů perlovou(J6m) i svaté Niny zjev bloudící v města rodná(J6f) i dálku zářných snův a cestu světy křížovou(J7m) oltářní zlaté obrazy a věčný sníh a devět pramenů(J9m) z nichž bezejmenných hor jak věží pyramid(J6m) a trůnů zástup roste z ohromných dvou kamenů(J7m) chrám který ve tvaru byl kříže vytvořen(J6m) Já viděl Mzchet a jeho pološero(J5f) kde možno cítit ulétání dnův a snít a snít(J7m) já viděl prchající radosti a slyšel tisícero(J8f) tlukotu srdcí tam kde moře vzduchu stín a světel tóny(J8f) jdou nad horami tajemně jak putující sen(J7m) a tiše v dálkách umlkají rozteskněné zvony(J7f) Praotec obr Pargamos tam kdesi stál(J6m) i zamyšlený Pharnavas náš první král(J6m) i poutník mdlý jejž láká pouze samota(J6m) Prasvětské cesty plny cedrů dazen magnolií(J7f) ráj ukázaly všem a osmihranné věže chrámů skryjí(J8f) na věky srdce vyvolených Moje dohořívá nad vlnami Rionu(J11m) Jak podobna je pavučině kniha zákonů(J7m) ji silný roztrhne a slabý se v ní zamotá(J7m) Já silným nedovedl slabým nechtěl být(J6m) a proto zavolal mě mimosvětský klid(J6m) k zrcadlu unikání Nechci více uvidět(J7m) Tamary královny vtělení slávy svrchované(J7f) bytosti do extáse rozkoše a štěstí štvané(J7f) ó nechci do nádhery pozemšťanů bled(J6m) pohlížet po druhé Je hluboký to žal ne chvíle rozmaru(J9m) bojím se přiznati a přece přiznávám(J6m) Miluju Tamaru(J3m) rniluju Tamaru a všeho odříkám se budu navždy sám(J9m) a nechci více uvidět(J4m) slavností tanců her a honů hostin trůnu(J6f) rozkoše lesku nechci navrátit se v její přítomnosti svět(J9m) Ať v onu rozšílenou štěstí strunu(J5f) ponoří hebké prsty Asat Grigolidse krásný muž(J8m) královnu ženy neodolatelné Já jsem troska Odcházením už(J10m) je život můj Ať verši na pečetích mečích na hudebních nástrojích(J10m) básníci jíní velebí mou Tamaru já odešel a ztich(J9m) Ach perly drahokamy indické démanty řecké látky(J8f) nádoby zlaté hedvábných snů polštáře(J6m) miniatury snivé přítomnosti zmatky(J6f) a květy roztančené v závrať arabesk a do záře(J8m) slunečna cypřišů ztemnělých a moře vlnobití(J7f) Tamaro drahá jak byl život rozkošný a krátký(J7f) Chci opuštěný dlíti zde a v nekonečno sníti(J7f) čas bude prchat nad zemí a mořem slunce zlatě plát(J8m) oblaky proměnlivé letět růže nedotknuté odkvétat(J9m) V ohromných zahrad lesů zázraky(J5m) až ku podivné vášni moře budu zahleděn(J7m) v údolí hluboká kde pohádkové plují oblaky(J8m) slavíci pějí žluté kvetou azalky strom granátový dýchá thuje roste stín(J12m) fialek tone modro a kde chvílí nejslavnější den(J8m) mé lásky den v řetězech ledovců se zázračí(J7m) jak pouto minulosti jejích úžasův a vin(J7m) a zjev ten drahý srdci mému dostačí(J6m) bych touhu nebýt měl a touhu věčně být(J6m) Zde sedět nehybný a všecko obsáhnouti(J6f) co vzneslo se v mém žití a co v negaci se hroutí(J7f) vzpomínat zapomínat lhostejně pohlížet v dál(J7m) ke svatým pramenům v hor nebetyčných mlčelivý štít(J8m) co bude po nás v prorockém zřít tušení(J6m) jak zhasne paprsek jenž v slovu se nám vzňal(J6m) neb v polibku jak padne vše a zvadne vše a zmizí(J7f) a v naše stopy ztracené kdos vejde cizí(J6f) a vydechne snad kletbu aneb nadšení(J6m) Veliký klid ať sevře mě a nad vším zamlčení nadsmyslné(J9f) ať plane v odloučení slunce divných jisker plné(J7f) ať věrně bolí bolest lásky nad hlubinou(J6f) nesmírných zahrad opásaných ledovci a moři(J7f) Ať léta jdou a v nesmrtelném tichu minou(J6f) ať křídel mávání zpěv ptáků rachot hromu(J6f) šumění zřídel šepot stromů(J4f) a tlukot srdce hudbu moji tvoří(J5f) a s tím co pomíjí ať duše s duší splynu(J6f) ať zítřek zradí mého dnešku zamyšlení(J6f) ať nejžhavější minulost utone ve hlubokém stínu(J8f) a po velikých srdce illusích památky není(J7f) A bude prchat čas a nad zemí a mořem slunce zlaté plát(J9m) oblaky proměnlivé letět růže nedotknuté odkvétat(J9m)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1122. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HOMO URBICUS (Arnošt Procházka)
  2. PLAMENNÉ MOŘE. (František Taufer)
  3. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  4. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  5. BLASFEMIE. (Karel Toman)
  6. BONE VENTE! (Rudolf Medek)
  7. PÍSEŇ, KDYŽ DUŠE USNULA... (Viktor Dyk)
  8. V SOUMRAKU (Rudolf Medek)
  9. SATAN. (František Eisler)
  10. Píseň tmě. (Růžena Jesenská)