PLAMENNÉ MOŘE.

František Taufer

Na zemi v listí spadalém hrá odlesk charý(J6f) když slunce s námi loučí se a rosa padá(J6f) Lichotný večer táhle zavolá a všechny slíbí dary(J8f) nám ve rtech ženiných v barvách jichž plná lada(J6f) Vadnoucí údolí zkad zvedají se páry(J6f) jak smyslů mámení jak lstivost hada(J5f) to smutné údolí se mění v přízrak jarý(J6f) v němž duše úkoje si nalézt žádá(J5f) List rudý se žlutým se v pádu snoubí(J5f) a všechny umírají v stinné hloubi(J5f) jen chvíli plápolá těch barev širé moře(J6f) Ty kterýs čekal závratí sám kráčíš zticha(J6f) z lích nesmírný chlad podzimu ti v nitro dýchá(J6f) a klesáš nesa žatvu plamennou své hoře(J6f)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

387. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  2. ZDRCENÁ REVOLTA (Arnošt Procházka)
  3. PŘI ZÁPADU. (Antonín Klášterský)
  4. BÁSNÍKŮV ODCHOD. (Růžena Jesenská)
  5. Blíny v duši. (František Sís)
  6. ET TOUT EST EFFRAYANT LORSQU’ON Y SONGE (Arnošt Procházka)
  7. POSLEDNÍ VĚŠTBA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. MŮRA. (Antonín Sova)
  9. Vzkaz domů. (Ferdinand Písecký)
  10. II. Rozklad. (Jiří Karásek)