LVI. Čím pak hmota odstupuje

František Ladislav Čelakovský

Čím pak hmota odstupuje Dále do svých stežejí, Maří, dusí, žže a truje Střední život mstivěji. By pak více nepojala V náruč světy stará noc, Jednu druhou upoutala K bezškodenství vyšší moc. A hle, jedy v soli chutné! Hle vzduch – plyny duchormutné! I ta k tvému pohledu Rozlitá rtuť na ledu!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

433. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZIMNÍ SLUNOVRAT (Jan Opolský)
  2. 48. Což jest divna prostraň hvězdolemá! (František Sušil)
  3. LXXII. Kdož u rakve svého nepřítele (František Jaroslav Kamenický)
  4. Živobytí naše – to den krátký (František Sušil)
  5. Života tajné úkony (Jiljí Vratislav Jahn)
  6. 1. Mrak až přijde šerý, a slunce přikryje jasné, (Karel Hynek Mácha)
  7. Útěcha. (Augustin Eugen Mužík)
  8. 150. Slávy’s nabyl po hlučivém světě, (František Sušil)
  9. VI. TOUHA PO NEBI. (Jaroslav Vrchlický)
  10. BARDŮV STESK. (Miloš Červinka)