LXXXI. Truchlosladký cit ovládá

František Ladislav Čelakovský

LXXXI.
Truchlosladký cit ovládá
Truchlosladký cit ovládá
Veskrze mou útrobu, Kdykoliv zřím, že se skládá Děva sličná do hrobu.
Jednu znal jsem! – slzy hojné Tekly pro ni přes líce; Dávno spaní spí pokojné U svaté tam Trojice! Blaze tobě! An v té marné Herně tratí vše, co stárne, Panny shaslé za sto let Ještě se zpomíná květ. [87]