LXXXI. Truchlosladký cit ovládá

František Ladislav Čelakovský

Truchlosladký cit ovládá Veskrze mou útrobu, Kdykoliv zřím, že se skládá Děva sličná do hrobu. Jednu znal jsem! – slzy hojné Tekly pro ni přes líce; Dávno spaní spí pokojné U svaté tam Trojice! Blaze tobě! An v té marné Herně tratí vše, co stárne, Panny shaslé za sto let Ještě se zpomíná květ.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

179. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VII. Bolestnou slzu cítím v oku, (Josef Uhlíř)
  2. 3. Kam jen stavím na své pouti nohu, (František Sušil)
  3. 81. Potěcha. (František Sušil)
  4. 54. Jak se jitro oknem tímto vkrádá, (Jan Kollár)
  5. PÍSEŇ, JEŽ MĚLA BÝT SVATEBNÍ. (Adolf Červinka)
  6. Nenadálost. (František Sušil)
  7. 180. Svatý Pavle, ty má věčná chválo, (František Sušil)
  8. III. Ty šedá skálo nad vodou, (Vítězslav Hálek)
  9. Znáš-li žalmy, výlev horkých citů, (František Sušil)
  10. Památce Sušilově. (Vilém Ambrož)