Povyjasni medle slzícího
Oka, drahá máti! s vítěznou
Anjela již vidím příchozího
Laskavě kynouti korunou.
Nežalostni více, dopřej nebe,
Nebe přej dcerušce nevinné,
S milým otcem budem čekat tebe,
V rozkoších kde duše poplyne.
Důvěrně ti žádost ještě složím
Na srdce: až zhasne žití mé,
Duch až tamto vzlétne k stánkům božím;
Tělo bílým rouchem oděné
V rakev polož kvítím ozdobenou,
Z rozmaríny něžný věneček
Vlásky protoč, v ruce oblíbenou
Knížku žalmů dej a křížeček.
Hrob podál u lípy, ze hřbitova
K nám co svrchkem kostel přehlídá,
Vedlé Barunka kde sousedova,
Spoludružka milá spočívá,
Vykopat dej, kříž i pohotově
Měj, by blahé chvíle minulé –
Připomněly na zarostlém rově
Rok a jméno dívky zesnulé.
Pak, drahá matinko! pohřeb krásný
Dej Marínce milé vystrojit:
Zvon ať v dálku oznamuje hlasný
Průvod můj, pobožný zova lid.
Pod věnečky ať se shromaždějí
Ze vsi naší mladé družičky,
Školní zpěvci truchlivé ať pějí
Při modlícím knězi písničky.
Pozvi všecky naše statné mládky,
Jimž sem sloula švárnou holčinou;
Mé, ach, jasné čelo v jarní svátky
Kvítím nikdý víc neobvinou.
Spanilé též naše vesničanky
Víc mne nepřivábí k radosti,
Strojíc po žni hlučné radovánky,
K plesu podzimní ni slavnosti.
A tak přijmi za tvé pěstování
Vroucí díky, máti přemilá!
Sklíčené v občerstvivém ti vání
Seslaná mým duchem posila
Trudné často mraky rozežene,
Šlechetným i oněm na mechu
Hrobky mé za krůpě vyperlené
Libý šeptot stvoří potěchu.