Večerní patření.

František Ladislav Čelakovský

K západu slunce se chýlí. Růžovitými posívá Oblakové hory věncy; zlatem již vršky planoucí Klidně slaví odchod zvýšence do lůna tichého, Ještě jenom jediný zásvit se tratí v zlatolýčí. Nášedivá mlha rozplývá se po obrubě lesní, Kupně se mračna rudá v hladinách rybníka pokojných Zhlíží; zvolna rybák rozkládaje síť na lodičce V soumraku vlnky čeří, dvojitá vesnička ze sádků Modrošerých kyne s háječkem borovým, libě vůkol Kraj v měňavosti barev plyne v obrazu krásném. Hlas jasný opodál zvonců zní z leštiny temné, Větve sytý skot rozvinujíc, vážným po pahorku Tihne krokem, veselou si klučík vzadu zpěvkuje píseň. Větrninou se zatím roznáší hláholy v ohlas Z veské vížky na sen připomínajecího klekání. Z proutí šum vrbového tichý vyniká u potůčku, Anto zlehounka crčí dolinou – kde se duch s zmilelými Předměty rád trudu prost všelikého zabývá, Tamto hrčí zas přes křemení klidné u chaloupky, Z píšťaly líbezné kde večír loudí zvuky pastýř. Pod hustými chodec polehá mdlý lipami, jenžto Z svých ramenou květ a ochladu naň větříky nesoucí Jemně vypouštějí. Z pustých čarodějně vyhlídá Luna sutin hradu tamto starého; po obloze jasné Postupujíc semotam vine jen zsinalými se mráčky. Slyš! slyš! hlas to jaký sem z mrákot houštiny nízké Zakroužil medové zvuky? Zlehka nyní povyráží Z líbezných melodý v jemnější; kouzloplnou již Stříbrně hláholujíc roznáší hudbu povětří Tknuté v kraj poutichlý. Nezni, umlkni, slavíčku! Z dřímoty touhu nebuď! Jihnoucí srdce pojímá Tak blahocit v sladkém celování dívky milostné.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

76. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Anděl Páně. (Jan Ježek)
  2. VEČERNÍ OBRAZOVÉ. (Václav Věnceslav Ráb)
  3. 56. Záře zlatá stkví se nad východem, (Jan Kollár)
  4. Slavení jara. (Bohuslav Tablic)
  5. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  6. DUŠE ŽIVOTA. (Irma Geisslová)
  7. XVIII. Po nové se hájem, polem (František Ladislav Čelakovský)
  8. 2. Slunce zašlo, hlučný dostupuje (František Ladislav Čelakovský)
  9. Hláholi. (Jan Baptista Vladyka)
  10. II. V růžích bdím i sním – kdy v borce (František Ladislav Čelakovský)