Večerní patření.

František Ladislav Čelakovský

Večerní patření.
K západu slunce se chýlí. Růžovitými posívá Oblakové hory věncy; zlatem již vršky planoucí Klidně slaví odchod zvýšence do lůna tichého, Ještě jenom jediný zásvit se tratí v zlatolýčí. Nášedivá mlha rozplývá se po obrubě lesní, Kupně se mračna rudá v hladinách rybníka pokojných Zhlíží; zvolna rybák rozkládaje síť na lodičce V soumraku vlnky čeří, dvojitá vesnička ze sádků Modrošerých kyne s háječkem borovým, libě vůkol Kraj v měňavosti barev plyne v obrazu krásném. Hlas jasný opodál zvonců zní z leštiny temné, 77 Větve sytý skot rozvinujíc, vážným po pahorku Tihne krokem, veselou si klučík vzadu zpěvkuje píseň. Větrninou se zatím roznáší hláholy v ohlas Z veské vížky na sen připomínajecího klekání. Z proutí šum vrbového tichý vyniká u potůčku, Anto zlehounka crčí dolinou – kde se duch s zmilelými Předměty rád trudu prost všelikého zabývá, Tamto hrčí zas přes křemení klidné u chaloupky, Z píšťaly líbezné kde večír loudí zvuky pastýř. Pod hustými chodec polehá mdlý lipami, jenžto Z svých ramenou květ a ochladu naň větříky nesoucí Jemně vypouštějí. Z pustých čarodějně vyhlídá 78 Luna sutin hradu tamto starého; po obloze jasné Postupujíc semotam vine jen zsinalými se mráčky. Slyš! slyš! hlas to jaký sem z mrákot houštiny nízké Zakroužil medové zvuky? Zlehka nyní povyráží Z líbezných melodý v jemnější; kouzloplnou již Stříbrně hláholujíc roznáší hudbu povětří Tknuté v kraj poutichlý. Nezni, umlkni, slavíčku! Z dřímoty touhu nebuď! Jihnoucí srdce pojímá Tak blahocit v sladkém celování dívky milostné. 79
Básně v knize Smíšené básně:
  1. V Lednu.
  2. Vděky M. Z. Polákovi.
  3. Svatba.
  4. Děvče, já ti udělám.
  5. Při víně.
  6. Poslední Marinčina žádost.
  7. Na **.
  8. Plavba.
  9. Bělička.
  10. 1. Slunečnice.
  11. 2. Růže.
  12. 3. Tulipany.
  13. 4. Violka.
  14. 5. Pomněnka.
  15. 6. Tatéž.
  16. 7. Slzičky.
  17. 8. Chudobka.
  18. Putující.
  19. Spokojený harfeník.
  20. Tři světýlka.
  21. Ples čarodějnic.
  22. Hrdlička.
  23. Vodník.
  24. Na vlaštovičky.
  25. Živelník k svému učedlníku.
  26. 1. Zvony zněly, v kráse baldachýnu
  27. 2. Slunce zašlo, hlučný dostupuje
  28. 3. Vy, jenž trudné ňádra otvíráte
  29. 4. O, jak těžko státi bez podpory!
  30. 5. Že mne nezrodili oné časy,
  31. 6. Již i ve snách hrůzou navštěvují
  32. 7. „Darmo srdce něžná doufajíce
  33. 8. Kdy ptáčků dumy slýchám, nebo tmavé
  34. Na zahradě.
  35. Na strom.
  36. Označení smrti.
  37. Na Julii.
  38. Jinoch a dívka.
  39. Slza.
  40. Trojí stesk.
  41. Píseň při drání.
  42. Vzpomínání.
  43. U Juliina hrobu.
  44. Zajícové.
  45. Na smělost.
  46. Na Helenku.
  47. Nenadání.
  48. Večerní patření.
  49. 1. Bohatství, síla a moudrost.
  50. 2. Otázka.
  51. 3. Lidé.
  52. 4. Podřeknutí.
  53. 5. Heslo.
  54. 6. Zdařilost.
  55. 7. Půjčka za odplátku.
  56. 8. Ozvěna.
  57. 9. Pod obraz Komenského.
  58. 10. Lila bez viny.
  59. 11. K vůli rýmu.
  60. Asan aganice.
  61. Vzpomínka.
  62. Hřbitov.
  63. 1. Rafička.
  64. 2. Měsíc.
  65. 3. Osel, opice a krtek.
  66. 4. Ostrovid a krtek.
  67. Při potůčku.
  68. Kdo více k politování?
  69. Síla vína.
  70. 1. Žalost a radost.
  71. 2. Přirovnání.
  72. 3. Závěrek.
  73. Na Barýna psavšího báseň o člověku.
  74. 1. Epigram.
  75. 2. Náhlá smrť.
  76. 3. Na rozhněvaného přítele.
  77. 4. Na lékaře Diaula.
  78. 5. Na Letína.
  79. 1. „Proč tak brzce pomíjím?“ Zevsa se tázala Krása:
  80. 2. Škodná pravdo! tě víc velebím nad klam užitečný;
  81. 3. Vezdy po celku ty baž, jelipak celkem ti nemožno
  82. 4. Plůj kro mohutná k cíli jenom! v okeánli nepřijdeš,
  83. 5. Snášet umím všelicos. Myslí hotovím se pokojnou
  84. 6. Jednoho cožtě život z nás? Volno tisíci jiných však