Trojí stesk.

František Ladislav Čelakovský

Trojí stesk.
Co mi platny moudrosti nevyvážné sklady, Když ní zléčiť nemožná své a bližních vady? Krásný obraz mudrci před oči stavíte, Krajinami rajskými všecken naplníte, Tvory vytvařujete ozdobně a dvorně, Jak se láskou obtáčí, beze lsti a svorně. K čemuž medle podpis váš: „Takby mohli býti, Vůle jen se liknaví.“ Učtež pak je chtíti! Měř a sčítej předměty v každé prostrannosti, Hvězdám běhy vykazuj v nebes hlubokosti, Ba nad světy vynes se hledat božstva sídlo, Skoumej, zpytuj přírodu; – nenajdešli žídlo, Jakby mohlo člověctvu býti spomoženo, Šlechetnéli srdce tvé, bude zkormouceno, 61 Když se vrátíš k života obecnému chodu, Naříkati uslyše všecko na nehodu. Co mi platna Uměny libozvučné přízeň? Její sladké usměvy hotoví jen trýzeň. Mysl písní laditi, loudiť od všednosti Hřešno, lépe udržeť ducha v střízlivosti. Líp se jistou držeti nohou prašné kůle, Nežli letem odvážným slítať světa půle. Vstaň, Lumíre! nepohne moc tvé písně divá Vyšehradem; tvrdšíť již. Vaše slova živá Rekopěvci, nejsou víc vzatá ze života, Protož nevyplývají skutkem do života. Pějte světu našemu Achyllovy hněvy, Zněte usty plnými Fingalovce zpěvy: 62 Čím se duše rozpalem valným neroznítí, To v popeli umrkne, ohněm nezasvítí. Co mi platno ohebné srdce k milování? Jižto kochám s zámutkem, není k zavítání. Hledej, hledej, brachu můj! – Loutky vyfintěné Najdeš, světským šílením veskrz nakvašené, Osud-li ti kterou z nich luzně onevěstí, Vněšná radost uprchne, veta po tvém štěstí. Druži volíš, cenu tvou vnitřní jenžby ctila, Šumných plesů nehledíc, pro tebe jen žila, Libostně ti osudnou zchlácholila ránu: Mnoho štěstí, brachu můj! najdeš bílou vránu. 63
Básně v knize Smíšené básně:
  1. V Lednu.
  2. Vděky M. Z. Polákovi.
  3. Svatba.
  4. Děvče, já ti udělám.
  5. Při víně.
  6. Poslední Marinčina žádost.
  7. Na **.
  8. Plavba.
  9. Bělička.
  10. 1. Slunečnice.
  11. 2. Růže.
  12. 3. Tulipany.
  13. 4. Violka.
  14. 5. Pomněnka.
  15. 6. Tatéž.
  16. 7. Slzičky.
  17. 8. Chudobka.
  18. Putující.
  19. Spokojený harfeník.
  20. Tři světýlka.
  21. Ples čarodějnic.
  22. Hrdlička.
  23. Vodník.
  24. Na vlaštovičky.
  25. Živelník k svému učedlníku.
  26. 1. Zvony zněly, v kráse baldachýnu
  27. 2. Slunce zašlo, hlučný dostupuje
  28. 3. Vy, jenž trudné ňádra otvíráte
  29. 4. O, jak těžko státi bez podpory!
  30. 5. Že mne nezrodili oné časy,
  31. 6. Již i ve snách hrůzou navštěvují
  32. 7. „Darmo srdce něžná doufajíce
  33. 8. Kdy ptáčků dumy slýchám, nebo tmavé
  34. Na zahradě.
  35. Na strom.
  36. Označení smrti.
  37. Na Julii.
  38. Jinoch a dívka.
  39. Slza.
  40. Trojí stesk.
  41. Píseň při drání.
  42. Vzpomínání.
  43. U Juliina hrobu.
  44. Zajícové.
  45. Na smělost.
  46. Na Helenku.
  47. Nenadání.
  48. Večerní patření.
  49. 1. Bohatství, síla a moudrost.
  50. 2. Otázka.
  51. 3. Lidé.
  52. 4. Podřeknutí.
  53. 5. Heslo.
  54. 6. Zdařilost.
  55. 7. Půjčka za odplátku.
  56. 8. Ozvěna.
  57. 9. Pod obraz Komenského.
  58. 10. Lila bez viny.
  59. 11. K vůli rýmu.
  60. Asan aganice.
  61. Vzpomínka.
  62. Hřbitov.
  63. 1. Rafička.
  64. 2. Měsíc.
  65. 3. Osel, opice a krtek.
  66. 4. Ostrovid a krtek.
  67. Při potůčku.
  68. Kdo více k politování?
  69. Síla vína.
  70. 1. Žalost a radost.
  71. 2. Přirovnání.
  72. 3. Závěrek.
  73. Na Barýna psavšího báseň o člověku.
  74. 1. Epigram.
  75. 2. Náhlá smrť.
  76. 3. Na rozhněvaného přítele.
  77. 4. Na lékaře Diaula.
  78. 5. Na Letína.
  79. 1. „Proč tak brzce pomíjím?“ Zevsa se tázala Krása:
  80. 2. Škodná pravdo! tě víc velebím nad klam užitečný;
  81. 3. Vezdy po celku ty baž, jelipak celkem ti nemožno
  82. 4. Plůj kro mohutná k cíli jenom! v okeánli nepřijdeš,
  83. 5. Snášet umím všelicos. Myslí hotovím se pokojnou
  84. 6. Jednoho cožtě život z nás? Volno tisíci jiných však