Svatba.

František Ladislav Čelakovský

Svatba.
Hrabě Pulkava měl dceru roztomilou, Všemi sedmerosedmera krásotek ozdobenou, Třikrát pět Počítala let, Očka co trnky v hlavě jí hrály, Usta co růže se smály. Slečénku tu na hradě bystrý hoch Těšíval, jen kde ji spatřiti moh; Již ode mládi Se vídali rádi, Milost se ujímala potajmo, potajmo. Hrabě Pulkava k své dceři jednoho dne Laskavě mluviti takto se jme: „Těš se, dceruško má! Slavného Čenka Z Chejna jsi ženka, Svatbu slavíme za tejden.“ 7 Slečénka ta kvílí celých sedm dní; Hoch Zděnko se trápí celých sedm dní: A když se rozvíjelo Osmého dne Jitro, zaplesalo Na hradu vše, Jen Zděnko a dívka se souží. Aj, ženich na bujném koníku jede, Družbu s sebou veselého vede. Hosti se scházejí, Hudby rozléhají, Kněz na se ornat obláčí. Ženušku s mužem kněz bezděky spial, Bezděky dlouhé žehnání jim dal; Darmo plesání Bez milování Hlučně se táhne po síních. „Zděnko, čilý ty panoši, nalej! Hostům dobrého vína podej. Hudby nestůjte, – Vesele kolujte! Píte ženušce na štěstí!“ 8 Dí Pulkava. Zděnko hned černooké Nevěstě v radosti podá divoké Číši: – mu na zdraví Dívka připíjí; Dívce on na zdraví Číši dopíjí, Připíjí – dopíjí – žalostně. „Co, hudbaři! hudba tak smutně zní, Proč tak uspánlivě hláholí? Honem veselejší, Rychlejší! DnešněnámDnešně nám hrejte svatební, Jindy si hučte pohřební.pohřební.“ A hudba, a hudba jen smutně zní, Nevěsta klesá na zem v rozděšení: „Což nic nevidíte? Což nic nevidíte? Tamto“ – na hudbaře prsty pokyvne. Všech oči v obdivu hrozném hledí – Kamkoli hlednou – nic nevidí – „Ven – což nevidíte? 9 Smrt za hudbaři státi, Tam – tamto na housle ji hráti?“ A hudba a hudba jen smutněji zní; Všickni hledí; ale nic nevidí. Čelo divčině vlhne, A srdce tuhne, Zděnko na dívku se kácí. 10
Básně v knize Smíšené básně:
  1. V Lednu.
  2. Vděky M. Z. Polákovi.
  3. Svatba.
  4. Děvče, já ti udělám.
  5. Při víně.
  6. Poslední Marinčina žádost.
  7. Na **.
  8. Plavba.
  9. Bělička.
  10. 1. Slunečnice.
  11. 2. Růže.
  12. 3. Tulipany.
  13. 4. Violka.
  14. 5. Pomněnka.
  15. 6. Tatéž.
  16. 7. Slzičky.
  17. 8. Chudobka.
  18. Putující.
  19. Spokojený harfeník.
  20. Tři světýlka.
  21. Ples čarodějnic.
  22. Hrdlička.
  23. Vodník.
  24. Na vlaštovičky.
  25. Živelník k svému učedlníku.
  26. 1. Zvony zněly, v kráse baldachýnu
  27. 2. Slunce zašlo, hlučný dostupuje
  28. 3. Vy, jenž trudné ňádra otvíráte
  29. 4. O, jak těžko státi bez podpory!
  30. 5. Že mne nezrodili oné časy,
  31. 6. Již i ve snách hrůzou navštěvují
  32. 7. „Darmo srdce něžná doufajíce
  33. 8. Kdy ptáčků dumy slýchám, nebo tmavé
  34. Na zahradě.
  35. Na strom.
  36. Označení smrti.
  37. Na Julii.
  38. Jinoch a dívka.
  39. Slza.
  40. Trojí stesk.
  41. Píseň při drání.
  42. Vzpomínání.
  43. U Juliina hrobu.
  44. Zajícové.
  45. Na smělost.
  46. Na Helenku.
  47. Nenadání.
  48. Večerní patření.
  49. 1. Bohatství, síla a moudrost.
  50. 2. Otázka.
  51. 3. Lidé.
  52. 4. Podřeknutí.
  53. 5. Heslo.
  54. 6. Zdařilost.
  55. 7. Půjčka za odplátku.
  56. 8. Ozvěna.
  57. 9. Pod obraz Komenského.
  58. 10. Lila bez viny.
  59. 11. K vůli rýmu.
  60. Asan aganice.
  61. Vzpomínka.
  62. Hřbitov.
  63. 1. Rafička.
  64. 2. Měsíc.
  65. 3. Osel, opice a krtek.
  66. 4. Ostrovid a krtek.
  67. Při potůčku.
  68. Kdo více k politování?
  69. Síla vína.
  70. 1. Žalost a radost.
  71. 2. Přirovnání.
  72. 3. Závěrek.
  73. Na Barýna psavšího báseň o člověku.
  74. 1. Epigram.
  75. 2. Náhlá smrť.
  76. 3. Na rozhněvaného přítele.
  77. 4. Na lékaře Diaula.
  78. 5. Na Letína.
  79. 1. „Proč tak brzce pomíjím?“ Zevsa se tázala Krása:
  80. 2. Škodná pravdo! tě víc velebím nad klam užitečný;
  81. 3. Vezdy po celku ty baž, jelipak celkem ti nemožno
  82. 4. Plůj kro mohutná k cíli jenom! v okeánli nepřijdeš,
  83. 5. Snášet umím všelicos. Myslí hotovím se pokojnou
  84. 6. Jednoho cožtě život z nás? Volno tisíci jiných však