LISTOPAD ROKU 1912.

Emanuel Čenkov

Je v Čechách šedivo – mha listopadu se k lesům zatáčí z luk mokrých chladu. Kde je ten léta žár, těch větrů vzdory? ty blesky nádherné, jež praly v hory? Ty, smutná Čechie!... kdys lev tu dřímal jak v sluji, před kterou děs všechny jímal, zde ležel nádherný, své oči mhouře v tom klidu giganta, jenž čeká bouře, by vyšel z jeskyně, svým vítěz zjevem, jenž v zápas vstupuje i s hromů řevem... Ten lev kams odešel – v tom chladném blátě by smutně zmíral zde v svém majestátě. Dech jeho ohnivý se Jihem nese, tam hřívu ježí dnes, tam řve teď v plese, tam s touhou svobody se chystá k skoku pln síly v tlapách svých i v moudrém oku... Lorgnetem Evropa se v Balkán dívá, kde řev lva vítězný v šum dějin splývá...

Patří do shluku

caesar, cirk, aren, nero, barbar, césar, neron, kapitol, cirkus, aréna

244. báseň z celkových 318

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Antal Stašek)
  2. VELIKONOČNÍ (Rudolf Medek)
  3. CARMEN AUTUMNALE. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Panem et circenses! (Jaroslav Vrchlický)
  5. Duma v bouři. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Hakon. (Jaroslav Vrchlický)
  7. DUSNO. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NA POMEZÍ (Otokar Fischer)
  9. VÍTR. (Jaroslav Vrchlický)
  10. TOM. CANNIZZAROVI, když mi poslal fotografii výbuchu Aetny. (Jaroslav Vrchlický)