Mdlý honbou v podvečer se ztrácel(J4f)
skal obyvatel ve svou skrýš(J4m)
po jelena se stopě vracel(J4f)
ve skal a hvozdů smutnou říš(J4m)
na kámen dopad udýchán(J4m)
sám skoro podoben jsa zvěři(J4f)
sám vlastní hrůzou dále štván(J4m)
a zlekán každým hnutím v keři(J4f)
Po nebi v dálku zataženém(J4f)
se choulel černý mraků tlum(J4m)
lkal vichr v cedrech táhlým stenem(J4f)
tu nejžalnější ze svých dum(J4m)
A přírody ten truchlozpěv(J4m)
v barbara hrudi ohlas hledal(J4f)
on cítil v žilách kypět krev(J4m)
var její usnouti mu nedal(J4f)
Jak jindy s klidem zvěře spával(J4f)
když znaven padl v mech i klest(J4m)
že neškubla se v spánku nával(J4f)
ni zkrvácená těžká pěst(J4m)
Dnes tuhá víčka na odpor(J4m)
se postavila spánku moci(J4f)
tlak rozžhavil je v děs a spor(J4m)
dnes poprvé bděl divoch v noci(J4f)
Po skalní stěně blesků šlehy(J4f)
se hnaly v chvatu příšerném(J4m)
on jakby cítil jejich žehy(J4f)
tak hluboko až v nitru svém(J4m)
A praskot kmenů větrů svist(J4m)
se mísil s tisícerým echem(J4f)
v skřek ptactva splašeného z hnizd(J4m)
s kosmaté hrudi jeho vzdechem(J4f)
Bdícímu poprvé se zdálo(J4f)
jak v náruč padl bleskům tmám(J4m)
cos kolem že se odhrávalo(J4f)
že v přírodě té není sám(J4m)
však v citů sporu nevěděl(J4m)
byl duše jeho sen tak tuhý(J4f)
zda vetřelce on v nitru měl(J4m)
či venku zda kdos chodil druhý(J4f)
Jej schvátilo to dusno parné(J4f)
Ó krůpěj jednu na skráň ret(J4m)
skal tesy byly stěny žárné(J4f)
dne vedro dýchající zpět(J4m)
Na mechu bez dechu sám kles(J4m)
a bezmocně se v mukách svíjel(J4f)
táh spánek jeho v mračnech kdes(J4m)
a pouze jeho oči míjel(J4f)
Hustého deště náhlý příval(J4f)
po ráně hromu s nebe spad(J4m)
až v doupě v kapkách těžkých splýval(J4f)
s ním úkoj oddech vláha chlad(J4m)
Snad světa duch jenž kolem spěl(J4m)
ve blesky protrhaném mračně(J4f)
na syna pouště v letu zřel(J4m)
jak líže vlhký kámen lačně(J4f)