SRPNOVÉ ODPOLEDNE.

Emanuel Čenkov

Žár na vše leh – i Vltava spí líná... list nehne se, jen snopy voní v poli, jak skla by v řece plála, oči bolí, dech trav tě zpil jak silná číše vína. Čteš na břehu – však autor spadá s klína zde v trávě, pod duby a pod topoly... Sám nevíš, kam se díváš do okolí, a srdce tvé teď na nic nevzpomíná. A je ti div, že v světě cos se děje, že vichřice jak listím lidstvem věje, v té lázni srpnové tvůj usnul tiše duch – nic nemyslí, nic z žití nepochopí, kams z života se ztrácí beze stopy, jak v dálky modravé když splývá záře pruh.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

693. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VZPOMÍNKA NA SLOVÁCKO (Otakar Theer)
  2. RANNÍ VÍTR (Viktor Dyk)
  3. DOMOV (Božena Benešová)
  4. V melancholickém lese. (Josef Svatopluk Machar)
  5. VEČER. (Karel Babánek)
  6. báseň bez názvu (Karel Leger)
  7. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  8. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  9. KOLEM PASAČKY (Antonín Sova)
  10. Tichá vzpomínka. (Karel Babánek)