SRPNOVÉ ODPOLEDNE.

Emanuel Čenkov

SRPNOVÉ ODPOLEDNE.
Žár na vše leh – i Vltava spí líná... list nehne se, jen snopy voní v poli, jak skla by v řece plála, oči bolí, dech trav tě zpil jak silná číše vína. Čteš na břehu – však autor spadá s klína zde v trávě, pod duby a pod topoly... Sám nevíš, kam se díváš do okolí, a srdce tvé teď na nic nevzpomíná. A je ti div, že v světě cos se děje, že vichřice jak listím lidstvem věje, v té lázni srpnové tvůj usnul tiše duch – nic nemyslí, nic z žití nepochopí, kams z života se ztrácí beze stopystopy, jak v dálky modravé když splývá záře pruh. V srpnu r. 1916.
83