DÍVKA Z CIZINY.

Emanuel Čenkov

Když v hebký jarní den jsem vyšel včera, já vzpomněl na tu báseň od Schillera, jak v údolí kdes, při skřivánčím zpěvu, lid přicházet zřel z dáli luznou děvu, tajemnou krásku z krajů slunných světů, jež nesla v náručí svém dary květů, jež mladé, staré dary podělila a k milencům vždy nejštědřejší byla... Já used v háji... přimhouřil jsem víčka... zpěv ve stromech a dole šumí říčka... Tam dívku z ciziny jsem dlouho čekal a po ní práh a ve snu před ní klekal, skřivanů marně naslouchal jsem zpěvu, však nezahléd jsem čarovnou tu děvu. Já zmeškal ji... když mládí ráj mně kynul, s tou vílou čárnou hloupě jsem se minul, a teď, když za ní letím v jara hvozdě, hlas ve mně skepticky dí: „Pozdě... pozdě!“... Leč když jsem vstal, v háj vešel z nudy chvíle, zřel kol jsem kol sasanek květy bílé.

Patří do shluku

vánoční, stromek, vánoce, stromeček, ježíšek, dárek, jesličky, štědrý, jezulátko, betlém

234. báseň z celkových 342

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. Dar skrovničký a maličký (Vojtěch Pakosta)
  2. III. Už bílým stromky vypučely květem, (Adolf Heyduk)
  3. PÍSNĚ O MÉ DCEŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VÁNOCE. (Ferdinand Tomek)
  5. IV. Kdy moje duše smutnou chabá poutí (Alois Jirásek)
  6. Tři štědré večery. (Karel Kučera)
  7. Vánoční stromek. (Adolf Heyduk)
  8. ÚTĚCHA (Otokar Fischer)
  9. Impromptu. (Antonín Klášterský)
  10. HORAL Z KOZÁKOVA. (Václav Jaromír Picek)