LIDSKÁ PÍSEŇ.

Emanuel Čenkov

Po horách celý den bloudě jako lovec plachých snů, přišel jsem k hostinné boudě krkonošských touristů. Studenti, měšťáci, kněží, plochoprsé Němkyně pili tam smetanu svěží, chutnali si na víně, dojmy své křísili pivem, zajídali krásu hor – Němkyně ve vzdechu snivém sladily tu rozhovor. Sklepnice koketní z města, jež jim uloupilo vděk, hrály tu – nová to cesta – cudnou roli Markétek. U dveří zpěvačka stará sáhla občas v citeru, o kráse zpívala jara, vnadě jarních večerů, z módy to vyšlou již píseň o cinkotu zvonků stád, šeptla z ní lásky též tíseň, šuměl les a vodopád... Byla mně píseň ta k smíchu, když jsem v dešti dál šel horami v přírody děsivém tichu, před tajemna branami.

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

509. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VZPOMÍNKA Z MOSTU (Karel Toman)
  2. Slavnostní výbor. (Bohdan Kaminský)
  3. První kapitola. (Josef František Karas)
  4. MNĚ BYLO TESKNO... (Josef Svatopluk Machar)
  5. V KRČMĚ „U VESELÝCH HOLEK“ (Antonín Sova)
  6. IN HOC SIGNO. (Josef František Karas)
  7. TŘI PODOBIZNY. (Josef Svatopluk Machar)
  8. MARDI GRAS (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Štědrý večer. (Emanuel z Čenkova)
  10. SEN NAD DUNAJEM. (Irma Geisslová)