Byl z atlasu a krajek celý(J4f)
a z perleti měl rukojeť(J4m)
Jak její vlas tak zlatoskvělý(J4f)
a hebounký jak její pleť(J4m)
Když s matinkou do ulic vřavy(J4f)
ji před soumrakem vedl zvyk(J4m)
všech mužů k ní se zvedly hlavy(J4f)
a pohled žen děl záštím žhavý(J4f)
Toť rozkošný je slunečník(J4m)
Leč ona jako jedle štíhlá(J4f)
vždy chladnou pýchou zářící(J4m)
před zraky mužů jen se mihla(J4f)
jak střela šumnou ulicí(J4m)
A marně blouznil útlocitný(J4f)
a mnohý rek a výtečník(J4m)
svůj obraz před ní kouzlil třpytný(J4f)
bylť jako pevnost nedobytný(J4f)
ten atlasový slunečník(J4m)
Ó co jen měla pošta lásky(J4f)
za pýchu její v odvetu(J4m)
co květů vzdechů plné svazky(J4f)
co ód a sladkých sonetů(J4m)
Však nad tím vším jen s pohrdáním(J4f)
se zkřivil růžový ten rtík(J4m)
neb nad vši dvornost s lásky ždáním(J4f)
jí vzácným krajek překládáním(J4f)
byl dražší její slunečník(J4m)
Však časem v letním odpoledni(J4f)
když v park si vyšla potají(J4m)
kde po cestách jak chodí jedni(J4f)
se druzí vážně dívají(J4m)
Tu v místech kudy křížem spějí(J4f)
pod keři srovnanými v šik(J4m)
dvě cesty v pestrém lidstva reji(J4f)
vždy trhl sebou v ruce její(J4f)
ten atlasový slunečník(J4m)
Tam jinoch snivý v milém chladu(J4f)
a stínu svěží zeleně(J4m)
vždy končil svoji promenadu(J4f)
a verše čítal nadšeně(J4m)
Tam v její srdce nudou zprahlé(J4f)
šíp sladké první lásky vnik(J4m)
že proti touze neobsáhlé(J4f)
jak hračka bezmocným byl náhle(J4f)
ten atlasový slunečník(J4m)
Ó lásko jak znáš hlavy másti(J4f)
ty čarodějko zchytralá(J4m)
jak hravě učíš léčky klásti(J4f)
na srdce světa neznalá(J4m)
Ó ty jsi sama nastrojila(J4f)
tu léčku svůdnou v jeden mžik(J4m)
že její malá ručka bílá(J4f)
jak náhodou jen upustila(J4f)
ten atlasový slunečník(J4m)
Ach kterak vzchopil se když zhlédl(J4f)
že padl na skropenou zem(J4m)
jak dvorně sklonil se jej zvedl(J4f)
a podal jí ho s úsměvem(J4m)
Tu ona k jemně zardělému(J4f)
jen zašeptla Dík pane dík(J4m)
Však ostatní co řekla jemu(J4f)
to všecko sluchu zvědavému(J4f)
již zastřel její slunečník(J4m)
Oh lásko lásko Od té chvíle(J4f)
když bledý měsíc vycházel(J4m)
jak šťastné v houštinu se chýle(J4f)
dva lidi na lávce tam zřel(J4m)
Ruch města listů šepotání(J4f)
a z dáli vodotrysku vzlyk(J4m)
jim k sluchu nedolétl ani(J4f)
a marně lkal o slitování(J4f)
ve vlhké trávě slunečník(J4m)
Co byl jim svět co lidské řeči(J4f)
a poznámky úst závistných(J4m)
když láska ze dne ke dni větší(J4f)
jak výheň plála v prsou jich(J4m)
Zde v tomto žití boji tuhém(J4f)
má pouze v ní vše blaho vznik(J4m)
a jim se zdál být život luhem(J4f)
kde v štěstí jediným jich druhem(J4f)
byl atlasový slunečník(J4m)
A zatím letěl čas jak střela(J4f)
a při tom chvatu on ó žel(J4m)
pro samou lásku klidně zcela(J4f)
na svoje zkoušky zapomněl(J4m)
Však papínek muž k milování(J4f)
ač méně hladký společník(J4m)
bděl zaň a přijel z nenadání(J4f)
Oh jak tu kvílel v jeho dlani(J4f)
ten atlasový slunečník(J4m)
Pak v radosti že milovaný(J4f)
a drahý syn se nalezl(J4m)
bez vyslyšení druhé strany(J4f)
jej chladně domů odvezl(J4m)
A aby v srdci nevzplál znova(J4f)
cit lásky našel již se lík(J4m)
neb doma dokončila slova(J4f)
a vlídná ruka tatínkova(J4f)
nač nevystačil slunečník(J4m)
A konec této historie(J4f)
Ten vždy je týž a jediný(J4m)
On spokojen a šťasten žije(J4f)
jest otcem četné rodiny(J4m)
však ona vzpomínek se děsí(J4f)
a vzdychá O ten nevděčník(J4m)
má migrénu a hlavu věsí(J4f)
a z dlouhé chvíle spravuje si(J4f)
svůj atlasový slunečník(J4m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
12 |
| Celkem veršů: |
108 |
| Jamb: |
108
(100 %)
|