Dnes jsem ji viděl!

Jan Červenka

Dnes jsem ji viděl!
Dnes jsem ji viděl! Slunce paprslek tak nepronikne tmou, jak obraz její mou duši naplnil v tom okamžiku, jak každý rys mi strnul v obličeji. 73 Krev ustydla mi v žilách, plamenem v ně srdce šlehlo v náhlém zanícení, že skráně žárem chvěly se i mrazem tak divokým, jak ledu s ohněm vření. A tu jsem poznal, jak je nicotnou a vetchou lidská vůle, na kolena jak padá rozum, promluví-li srdce, a kterak srdce velkým činí žena! 74

Kniha Písně Závišovy (1890)
Autor Jan Červenka