ROZTOUŽENÍ V PODJAŘÍ.

Karel Červinka

Po dlouhých letech sladký cit mnou hnul, já zlehýnka vlásky tvé rozhrnul, děťátko malé, já na klín tě vzal, zlehka tě pohoupal. Už večer, večer v jizbu se táh’, mha bílá se trousila po střechách, den umdléval, umdléval, zticha zhas, mhou prostřikly zvony svých zvuků jas. Děťátko, usnulo’s. A já jsem vstal, ztichounka, abych tě nezburcoval, zašel jsem k oknu, zřel do tiché tmy. Šedivý večer! Bez konce žel! Srdce mi rozbouřil, zakrvácel a oči orosil mi!

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

204. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když přisní se mi o Tobě, mé dítě... (Adolf Heyduk)
  2. K JITRU. (Antonín Klášterský)
  3. NAD KOLÉBKOU. (Karel Vojtěch Prokop)
  4. Klekání. (Anna Simerská)
  5. DÍTĚTI. (Adolf Brabec)
  6. Ukolébavka otce. (Ervín Špindler)
  7. Ukolébavka. (Augustin Eugen Mužík)
  8. XXXII. Jsem umdlen, jsem sláb a stár, (Adolf Heyduk)
  9. IV. RÁNO I VEČER. (Antonín Klášterský)
  10. Dvojí lůžko. (Josef Uhlíř)