ROZTOUŽENÍ V PODJAŘÍ.

Karel Červinka

ROZTOUŽENÍ V PODJAŘÍ.
Po dlouhých letech sladký cit mnou hnul, já zlehýnka vlásky tvé rozhrnul, děťátko malé, já na klín tě vzal, zlehka tě pohoupal. Už večer, večer v jizbu se táh’, mha bílá se trousila po střechách, den umdléval, umdléval, zticha zhas, mhou prostřikly zvony svých zvuků jas. Děťátko, usnulo’s. A já jsem vstal, ztichounka, abych tě nezburcoval, zašel jsem k oknu, zřel do tiché tmy. Šedivý večer! Bez konce žel! Srdce mi rozbouřil, zakrvácel a oči orosil mi! 30

Kniha Slunce v mlhách (1901)
Autor Karel Červinka