ZPĚVAČCE Z KRUCHTY.

Karel Červinka

Co větry podvečer se v oknech ztišují mi, prach z poutí dalekých se na nohou mi bělá, ty v mojich myšlénkách s chvílemi večerními jdeš v bílých šatečkách, ach, bílá, bílá celá. Máš ruce sepjaty, zpěvačko z kruchty bledá, máš copy s ramínek splývavé dlouze, dlouze, když vůně kadidla se vzhůru k nebi zvedá, tu zpěv tvůj v sordinách zalétá za ní v touze. Však Bůh tě uslyšel, v oblacích který sedá. – nad kůry andělské tvá píseň jasněj zněla – Svou rukou pokynul, zpěvačko z kruchty bledá. A k Sobě v modro tam, kde andělé jsou pouze, kam křídel neměvší, jsi dolétnouti chtěla, tě z kruchty povolal, by’s o velkých mších pěla...

Patří do shluku

hostýn, moravan, morava, moravský, tatarský, moravěnka, tatar, velehrad, tatra, modlící

109. báseň z celkových 139

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SVATÝ DŮM (Xaver Dvořák)
  2. Dětská píseň o Řípu. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Smír. (Bohuslav Květ)
  4. XXI. Rád sedám na břehu (Vincenc Furch)
  5. Písničky. I. (Milan Fučík)
  6. TESKNICE (Rudolf Medek)
  7. V ZÁTIŠÍ (Alois Jirásek)
  8. Jde hlas kolem jako smutná hrana (František Sušil)
  9. DOBRÝ SADAŘ. (Richard Weiner)
  10. Deště v květnu (Stanislav Kostka Neumann)