MYŠLÉNKA O POLEDNÁCH ŽIVOTA.

Karel Červinka

Ó, ještě paprsky sálá to teplými, v klasy se opírá záblesky žhavými, ale už přece jen tiše a tlumeně ve sny mi zavála vůně mdlá jeseně. Přicházet cítím ji v hrudi své hluboce! Nadarmo na slunci dozrává ovoce, melouny žloutnou a slívy už černají, – stíny mi do duše potají stékají. Předtuch těch bolest’ už v sobě snad nezlomím: bude to zachvívat celým mým vědomím, nadarmo říkám: „vždyť žití to poledne!“ onen stín zřím-li vždy, kam jen zrak pohlédne. V odvetu dosud ač mávám svým kladivem, předtucha chytá mě v zachvění tesklivém, nejlepší síly tou slabostí utrácím, nejdu v před, zdá se mi, že se už navracím...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

134. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. ODCHOD BOJOVNÍKA. (Jaroslav Haasz)
  3. JITRO. (Karel Červinka)
  4. DOMOV (Božena Benešová)
  5. None ( H. Uden)
  6. V PODZIMNÍM MLČENÍ. (Irma Geisslová)
  7. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  8. ÚRYVEK. (Karel Červinka)
  9. None (Louis Křikava)
  10. Podzimní jitro. (Jaroslav Vrchlický)