PLOCHY.

Karel Červinka

PLOCHY.
Přes velké rozlohy když díváš se, zrak bolí, když slunce teplá zář ve zlatých paprscích se leje v plochy polí a opře se ti v tvář. Na hradech zbořených to je, když zíráš s hůry, že obracíš hned zrak na srdce, písmena tam vyřezaná z kůry na kmenech, kde vzdych’ pták. Je letní odpůldne a slunce v plochy praží, již nutno dolů jít, ty cítíš, paprslek jak za paprskem vráží se do zrajících žit. V park vešel’s pod hradem, stín stromů tebe chladí... Bys odpočinout moh’, svůj šátek prostíráš a lehna do kapradí máš v duši záři ploch!... 38

Kniha Zápisník (1892)
Autor Karel Červinka