PÍSEŇ MATKY.

Viktor Dyk

Projde ještě den. V noci však nezavřeš svých zraků. Plaší sen hučení vlaků. – Kam vlaky jedete, kam koho nesete, za jakým osudem? Koho jsme vídali, koho jsme hlídali, už vidět nebudem’? Těžce se šinete, těžce ves minete. Na sever nebo na jih? Prázdno je na dvoře, prázdno je v komoře, prázdno je v polích i hájích... Vždy jiný přijede, vždy jiné přivede, z oken tvář hledí vždy jiná. Každá tvář hledící s vojenskou čepicí mi připomene syna. Projde ještě den. V noci však nezavru svých zraků. Plaší sen hučení vlaků.

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

59. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zítra? či po roce? kdo ví? kdo ví? (Josef Holý)
  2. PÍSEŇ (Viktor Dyk)
  3. Jsem dobře zapsán u průvodčích vlaků, ( H. Uden)
  4. OPAVA (Josef František Karas)
  5. VLAK. (Viktor Dyk)
  6. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Dvojí touha. (Jaroslav Vrchlický)
  8. PODZIMNÍ IMPROMPTU (Vladimír Frída)
  9. NA NÁDRAŽÍ. (Ferdinand Tomek)
  10. DOMÁCÍ ZPĚV DIDAKTICKÝ (Stanislav Kostka Neumann)