Na Umku.

Pavel Josef Šafařík

Že včasně snad tvé okrasu zahrádky Chtě květinami zmnožiti novými, Jsem nesmyslné polních vtrousyl Bylinek, odpusť, ó Umko drahá! Mé u toku vod kvetoucý otočník, An hrdým mění blankytem zeleno Luk, zmámil oko, zbíhajícý Utěchu rozložitého pole. Ne žádost slávy vzbuzená hanebnou Jest provinění původem, zpupností; Než zdobné ranným teprv pýřím Mladosti nevládných kolen křehkost. Strom z jara dnů svých ovocem trpčejším Svůj jevícý vděk, na kroužku zbohatna, Tě sladkým někdy v roztomilém Povolně blažiti bude stínu. Ha! svrchovaná! libé to vzezření, Jenž přerozkošnou obrazý milostnost, Tam v zlatém blesku jasné tváři, Tvou mně aj zvěstuje zřejmě přízeň.

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

189. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXI. Zdráhání. (František Matouš Klácel)
  2. PODZIMNÍ VEČER. (Josef Rosenzweig-Moir)
  3. Příprava k nábožnému zpěvu. (Václav Stach)
  4. 101. Podnět ducha tam mne jíti trápil, (Jan Kollár)
  5. Cedr Černohorský. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  6. 19. BŘEZNA 1845 (Karel Havlíček Borovský)
  7. Poděkování po zkoušce. (Jan Kollár)
  8. Arya (Bohuslav Tablic)
  9. Povzbuzení na jaře. (František Alexandr Rokos)
  10. K Umce. (Václav Stach)