Píseň o snivém květu.

Alois Škampa

Na kmen staré vrby, jež se k vodě hrbí, tak jak živý žal – veliké a něžné svoje květy sněžné svlačec rozepjal! Slunce žár kdy pálí v úvaly a skály – sní on potichu! Dost on sladké rosy pro svůj život nosí v každém kalichu... Na útlém on stonku v mnohém chová zvonku čisté motýly! Mnohá skvoucí včela v lemy jejich čela hloub se nachýlí! V nitro jejich květné podvečer kdy vlétne k spánku zlatý čmel: v medné jich pak tůni sladkou opit vůní věčně dlít by chtěl! A když v jitra tuše jako píseň z duše ven zas vyletí – básník, jenž to vidí, nejšťastnějším z lidí mní se viděti!

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

7. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zpustlý mlýn. (Jaroslav Vrchlický)
  2. 6. Dnes veselý je život na pasece, (Vojtěch Pakosta)
  3. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  4. Dva letní motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  5. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  6. Burnsova svatba. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Praha v květu. (Jaroslav Vrchlický)
  8. HYMNA STROMŮ. (František Serafínský Procházka)
  9. JITRO. (Jan Červenka)
  10. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)