Očarován.

Alois Škampa

Oh jakby dnes to živě vidím ještě(J5f) Po vlahé prše májového deště(J5f) to v svátek jednou bylo před večerem(J5f) Vzduch ambrou vlál a tenkých větvic šerem(J5f) kruh slunce žhavý zářící svou prouhou(J5f) své zlato s výše v alej roně dlouhou(J5f) již na pně stromů šikmé vrhal blesky(J5f) jen u vrat parku těsně vedle stezky(J5f) tlum králíků se honil ještě v trávě(J5f) když v zátiší na jejím konci právě(J5f) kde lehká mlha třpytila se zlatě(J5f) zjev štíhlé dámy v černém stanul šatě(J5f) a na kraj luhu v měkkou náruč kvítí(J5f) se zvolna spustiv bez hnutí juž na to(J5f) tam sedět zůstal Snad sem přišla sníti(J5f) já tázal se a zvědavostí jato(J5f) hned srdce jít mne vybízelo blíže(J5f) I tlumě kroky opatrně v mechu(J5f) by po jich šustu nebylo ni slechu(J5f) již za krátko skrz hebkých větví mříže(J5f) jsem okem postih ladné tvary její(J5f) Co v ztepilém jich rysu bylo vnady(J5f) Co svůdné krásy v něžném obličeji(J5f) Jak slípka mladá tiše snila tady(J5f) zrak obrácený ku květnaté louce(J5f) motýlek bílý sed jí na klobouce(J5f) jenž černé střechy širý okraj tmavý(J5f) koketně chýlil nad rys malé hlavy(J5f) proud vlasů hnědých u svém stínu taje(J5f) a hedvábná tam křídla rozvíraje(J5f) v paprsku slunce zticha jimi kýval(J5f) jak dívku sám by ku hře spolu vzýval(J5f) však ona snila bez ruchu a hnutí(J5f) a jenom chvíli ňader slabé dmutí(J5f) hruď zvlnilo jí k bezděčnému vzdechu(J5f) Jak seděla tam na zeleni mechu(J5f) zjev plný vnad a nevystihlé něhy(J5f) tak božsky krásna ve svém zadumání(J5f) pel neviny jí z útlých zářil skrání(J5f) a v smaragdové luhu cíle břehy(J5f) se zrak jí skvěl jak modrem nebe svítě(J5f) nač myslilo as tajemné to dítě(J5f) Já z úkrytu se bázliv na ně díval(J5f) a v nitru mém juž Amor sobě zpíval(J5f) a v zbouřeném a toužném citů plání(J5f) mou odvahu již pobádalo přání(J5f) pryč odvrci vše lichá pouta strachu(J5f) a přikvapit a klesnout před ní v prachu(J5f) však nestalo se Její oči jemně(J5f) též chvíle rázem pozvedly se ke mně(J5f) jak fialky dvě v zlatém jitra svitu(J5f) A přemožen a zničen silou citu(J5f) já odešel jsem smutně od ní z lesa(J5f) jen zář těch očí v teplém srdce skrytu(J5f) juž na věky si v prázdný život nesa(J5f)

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

797. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzhůru, vzhůru, letní noci, (Adolf Heyduk)
  2. Nač žalovat? (Adolf Heyduk)
  3. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)
  4. Cestou z domova. (Alois Škampa)
  5. V dešti. (Eliška Krásnohorská)
  6. LES VÍTAL MĚ V LISTNATOU BRÁNU... (Karel Vojtěch Prokop)
  7. Zlatohlávek ohnivý. (Adolf Heyduk)
  8. V tichu svátečním. (Vojtěch Pakosta)
  9. None (Adolf Heyduk)
  10. V podzimní den. (Vojtěch Pakosta)