Nač žalovat?

Adolf Heyduk

Zas jeseň zde, a zachmuřeno všade, pták skrývá se, a tichne lesů ruch, mdlý slunce pršek malou duhu klade do pavoukovy síti místo much, jak Dionysos v bajných časů dáli vše v zlato měnil hladovému králi. Dech země na travinách jinovatí, a povzdech lidský jinovatí s ním, zlou hru se jaly zlobné větry hráti a sázky házejí si lupením; teď zase v pohněvu se lesem honí jak v bajce běsi na příšerném koni. Vše němo kol, mně volno tu však přece a divno zas, že plakal bych i klek’... Výš hlavu však! Šíř’, utísněné plece! Vždyť k vám jde píseň z říše myšlenek; nač žalovat, že jíní leb mi shýbá, když píseň v dobách zlých mé srdce líbá?

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

542. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U roháče. (Adolf Heyduk)
  2. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  3. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  4. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  5. V mdlobách. (Adolf Heyduk)
  6. Zaďobal datel v dub vyhnilý, (Josef Holý)
  7. Po slunce západu. (Adolf Heyduk)
  8. SKÁLA PETROVA. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Zlatohlávek ohnivý. (Adolf Heyduk)
  10. Hymnus jeseně. (Alois Škampa)