Dávná známá.

Alois Škampa

Dávná známá.
Už vídávám ji dlouhou řadu let, a ještě nic jí neubylo v kráse, a před mým zrakem dodnes vyjímá se jak líbezný a skromný lesní květ. Já šíleně ji míval kdysi rád, a kouzlo staré dosud mne k ní víže, jsem blažen cel, když meškat smím jí blíže, však proč? – sám nevím odpověď si dát! Ten očí jejích měkký, mírný svit vždy teplem svým zas rozhřívá můj cit a jarem dávným plní srdce moje... A jizby její milé ovzduší – tak hlavu mou vždy ke snům rozruší, jak ptáka k písním sladká vůně chvoje! [115]

Kniha Mladý svět (1884)
Autor Alois Škampa