PÍSEŇ.

Alois Škampa

Jak milovali jsme se v den svého spojení: tak milujem’ se dosud, a sebe trpčí osud tím citem neotřese a nic v něm nezmění... Uvadne naše mládí, mé dřív, Tvé později; však ze dnešního květu přec lístek zůstane tu – a ten budem’ mít rádi tím víc a vroucněji! Až podzim ve své mlze nám dýchne do tváří: přec upomínka lásky vyhladí na nich vrásky a vezme z očí slze a zrak nám ozáří! A klidně budem’ snívat o mládí uvadlém, když naší lásky kvítek z pohledů našich dítek zpět bude se k nám dívat nejčistším zrcadlem...

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

414. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VZPOMÍNKA. (František Soldan)
  2. S PADAJÍCÍMI KVĚTY. (Jan Červenka)
  3. Z CHVIL INTIMNÍCH. (Hugo Kepka)
  4. V MÉ DUŠI TICHO... (Bohdan Kaminský)
  5. None (Karel Babánek)
  6. Píseň podzimní. (Bohdan Kaminský)
  7. Přiznání v šedém dnu. ( K. Egor)
  8. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. A BYL TO PODZIM... (Antonín Klášterský)
  10. POSLEDNÍ EROTIKON. (Arnošt Ráž)