ZDÁNÍ.

Alois Škampa

Prvně zlatým úsměvem slunko líbá mrtvou zem. Jeho mírný, něžný svit jakby se bál promluvit. Ostýchá se ještě hřát, budit ze sna, co chce spát... Jen se třese, jen se chví, holým stromům do větví. Jen jak lampa klidně plá na vod ňadra utuhlá. A přec, kam kol zablýskne – radost pod ním zavýskne! Háj se pod ním zastkvívá, strnad pod ním zazpívá. Sníh je pod ním jasnější, svět je pod ním krásnější. Zdá se řece sladký sen, že zas proudí z ledů ven... Zdá se skalám po chlumech, že zas na nich voní mech... A té zemi zakleté zdá se, že zas pokvete!

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

326. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U LESA. (Herma Pilbauerová)
  2. Chvílka snění. (Alois Škampa)
  3. Zlatý sníh. (Alois Škampa)
  4. Zimní host. (Alois Škampa)
  5. None (Josef Kuchař)
  6. Zima na vesnici. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Blažení. (Alois Škampa)
  8. XVII. SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)
  9. SNÍH. (Pavla Maternová)
  10. Vy oči. (Josef Václav Sládek)