ZAPADLOU STOPOU.

Alois Škampa

Jak do kraje se dívá nyní truchle ta všemi hosty opuštěná Chuchle, když leden zmrazil její hlubiny... Sám tudy bloudím, snílek jediný. Ještě sen léta hrá mi před očima, však do líce vlá odevšad jen zima, a těžko pro slze mi prohlédnout, než najdu v háji drahý, známý kout... Zakrylo jíní větvic nad ním střechu, a závěj dřímá na umrzlém mechu, jenž růži mé byl v létě pohovou: dnes tady zřím jen hrobku ledovou. Nejsou zde ústka, jež se na mě smála, není zde ručka, jež mne blaze hřála, nejsou zde slunka zraků zářivých – sníh jen tu leží, samý sníh a sníh... Přec tady hledám i v tom hrobě bílém památku jednu, jež mi byla cílem, a cítím vděk i radost vítěznou, když tužby mé ji v posled naleznou! Na prsa země sáhám sněhu clonou, mateří doušku dobývám s nich vonnou a ke rtu tisknu sladkým odkazem, co chráněno tu zbylo před mrazem... A myslím při tom, dívko roztomilá, jak bych Tě zlíbal, kdybys tady byla, jak bych se neptal, zda-li budu smět – když měl bych v obětí Tvůj sličný květ!

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

51. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Kam vede cesta pozdě tak? (Gustav Dörfl)
  3. OHEŇ (Viktor Dyk)
  4. TOULKY PODZIMNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SKŘIVAN. (Karel Červinka)
  6. VEČER V JESENI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  8. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  9. IV. V očích mně cos světélkuje, (Jan Neruda)
  10. PADÁ MLHA... (Adolf Bohuslav Dostal)