Pozdravení pěvcovo.

Alois Vojtěch Šmilovský

Komu bůh dal k zpěvu sílu, vlast kdo slavit písní zná, ruku dej nám k ctnému dílu, jež nad hroby potrvá; byť i zkázy vichr divý v srdcích českých mrazil krev: národ dotud bude živý, dokud znít mu bude zpěv! Ptej se háje, ptej se kraje – srdce v teskném tlukotu, led a sníh kdy v slunci taje, kdo je volá k životu? Hoj slavíkův klokotání, skřivanův pod nebem ples smrti stíny pryč zahání, život vlévá v luh i les! V prsou svých kdo skrýváš zpěvy, pravici dej věrnou nám, a života jaré zjevy vstoupí v spustlý vlasti chrám; boží štít zpěv pravý chrání pro blaho budoucích dob a národa požehnání někdy náš ověnčí hrob!

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

202. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Václav Jaromír Picek)
  2. Večerní myšlénky. (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. Píseň česká. (Jan z Hvězdy)
  4. Má píseň tobě zní. (E. Antonowicz)
  5. XXVII. V posvátném jest pochováno lůně (František Jaroslav Kamenický)
  6. 5. Pějte z mladých, hrdých ňader, (Václav Bolemír Nebeský)
  7. VII. Pleje děva konopě (Václav Antonín Crha)
  8. K BÁSNÍKŮM. (Karel Sabina)
  9. X. Osud káže – pěvec Muzu vzývá, (Boleslav Jablonský)
  10. LÍPA. (Miloš Červinka)