Básník král.

Alois Vojtěch Šmilovský

Básník král.
Již, sešlá chaso starostí, do tmavých ustup koutů, já zdvihám žezlo volnosti a trhám články poutu, jež tížilo jak řeku led mých snův a vidin bujný svět! Zlatou mi dejte korunu na pyšnou hlavu, snové, neb usedaje na trůnu dnes opět v slávě nové, chci v říši svou se uvázat a moc nad světy ukázat. Já jediný jsem v světě král, jenž pevně sedí v trůně; kdo v bitvách o národy hrál a strachem o trůn stůně, jest pouze míčem osudu – s ním píseň já svou nehudu! Jáť dobře myslím s národy, jich blaho mým jest blahem, neb na oltáři svobody slib skládal jsem já drahém, že pevně v lásce k nim chci stát, že mír a rozkoš chci jim dát. 179 Však svaté slovo básníka ze vřelé řinouc hrudi víc lidu srdce proniká a víc v něm slastí budí než schytralá mocnářův lest – jeť vyšší králův pěvce čest! Vy zlaté hvězdy na výši, vy mluvte, neb vy znáte, když národ pěvce své slyší, zdaž nezvédá tenkráte se k činům rázným líná hruď a k šlechetnostem vzácná chuť? Jest věčným naším úkolem být proroky všech časů, být věštím blaha sokolem ve mračnu matných hlasů a kde lid tlačí prach a rum, novému blahu stavět dům. Nuž pěvců říše zelená, rozkvítej v čarné síle, ať poctivý muž nestená při marném omdlev díle, ať po národech chodí slast v noc černou sypouc trud i strast! Mé říše věrní poddaní, obrazy, stopy, rýmy, král volá – vstaňte ze spaní, zatřeste křídly svými; 180 hle! šírý otvírá vám svět: nuž k sluncím vzhůru řiďte let. V bratrském plyňte souladu, mé duše mějte blesky, a lidem za bol v náhradu z tmy razte k světlu stezky, k duším se kloníce unylým jak matka k dětem rozmilým; je živte mlékem krásoty, jím domov blaha rcete, ať vyrůstají životy a hynou žaly kleté; já káži tak – nuž zdar v tu pouť! jak jarních větrů plyňte proud! – Noc krásná tak! – Hle! luny svit se líbá se tmou sadů, v křovině ňader slavík skryt do písně hrouží skladu, a v přemilostném zachvění se v duši vlní vzpomnění... Jak – slzy mok!? – O šťastný král, jenž v slávě slzet umí, jenž hledě v minulosti dál růžemi věnčí rumy: on pevně sedí na trůnu a právem nosí korunu! 181

Kniha Básně (1874)
Autor Alois Vojtěch Šmilovský