Kol ležel sníh na hlavách hor(J4m)
Kde prudká hučí Otava(J4m)
a starý trůní Svatobor(J4m)
a dumy skládá Šumava(J4m)
jsem s vlastním srdcem hovor ved(J4m)
Jak zapomnít na její vzhled(J4m)
na milé duše záření(J4m)
na sladké hlasu zavznění(J4m)
Jak poupě bílé lilie(J4m)
rozvírá slunci kalich svůj(J4m)
by ssálo z něho žití med(J4m)
tak vinul se k ní pohled můj(J4m)
a v duši splýval citův vznět(J4m)
Aj paní sladká ňadra tvá(J4m)
zda v rytmu s tlukem srdce dmou se(J4f)
Zda s úsměvem jenž rtoma hrá(J4m)
i v srdci lásky kouzla strou se(J4f)
Až posud jako Svatobor(J4m)
jsem dřímal v kole sněžných hor(J4m)
však spatřiv vás jak sopka hořím(J4f)
v zlých pochybnostech duši mořím(J4f)
Jak noční v červnu blesknutí(J4m)
jest vaší ručky stisknutí(J4m)
Oh ručky nepustím už více(J4f)
byť v hněvu se vám rdělo líce(J4f)
vždyť krásný věru váš jest hněv(J4m)
neb v sladký měně se úsměv(J4m)
s úst letí v nové stisknutí(J4m)
O kéž by svědkův nebylo tu(J4f)
půl žití dal bych za samotu(J4f)
a v citů vřelém vzplanutí(J4m)
bych přižehl vás k srdci svému(J4f)
Zdaž rozumíte zraku mému(J4f)
Vy smutná jste Ach vazba světa(J4f)
a dobrých srdcí sudba kletá(J4f)
na závod padá lásky vaší(J4f)
a luzné sny vám z duše plaší(J4f)
Jak krásná jste i v zadumání(J4f)
jak večer jarní při klekání(J4f)
Kdy večer scházel se a noc(J4m)
nás v sadě svedla lásky moc(J4m)
Kol olší řeka děsně hučí(J4f)
však v srdcích slavík vesny zvučí(J4f)
Chlad tmavo my však dlíme v ráji(J4f)
a sníme věčnou lásky báji(J4f)
a obětnice s láskou plamennou(J5m)
na prsou mých se ňadra její dmou(J5m)
na listech mých rty její vřelé lnou(J5m)
Pak hlavu na mých prsou skryla(J4f)
a povzdechujíc z hluboka(J4m)
proud slzí roníc promluvila(J4f)
Nás propast dělí široká(J4m)
a hřích jest láska má(J3m)
jed slasť jež ve mně hárá(J3f)
ač hlasli neklamá(J3m)
jenž přísně vůli kárá(J3f)
O shasni hvězdo v tmavé vzešlá noci(J5f)
mně spásy není není ach pomoci(J5f)
Tak zakvílela v slzí proudu(J4f)
A já se zachvěl jak osyky stín(J5m)
a měře slova její soudu(J4f)
jsem pravdě vzpíral se já podivín(J5m)
Jest člověk věru podivínem(J4f)
i když ssá horký lásky dech(J4m)
Jak laň se honí za svým stínem(J4f)
a po hře hlavu skládá v mech(J4m)
by údy spánkem posilnila(J4f)
tak duše má se unavila(J4f)
a dosoudivši v sny se skryla(J4f)
Chlad tmavo a my dleli v ráji(J4f)
přes pochyb hryzot sníce lásky báji(J5f)
a obětnice s láskou plamennou(J5m)
na prsou mých se ňadra její dmou(J5m)
na ústech mých rty její vřelé lnou(J5m)
Neshasla hvězda v tmavé vzešla noci(J5f)
též plamen její prudčeji se vzňal(J5m)
zdaž spásy nám jest zdali nám pomoci(J5f)
se žádný z obou více nezeptal(J5m)
a když se noc již k ránu klonila(J5m)
se láska teprv s sadem loučila(J5m)
Pán přijel večer z cesty daleké(J5m)
byl vesel neb šly dobře obchody(J5m)
kdy k spánku léhal lože na měkké(J5m)
ptal paní se pln sladké lahody(J5m)
Rci duše zdaž se tobě stýskalo(J5m)
po celý čas ten co jsem meškal v dáli(J5f)
Věz srdce mé po tobě vzdychalo(J5m)
a větrům ježto k horám vály(J4f)
jsem tisíc pro tě svěřil pozdravení(J5f)
Ach lkala paní v studném uzardění(J5f)
jež muži kryla dobrá tma(J4m)
ach byla pro mne chvíle zlá(J4m)
jak růži vadnoucí na rově(J4f)
mně smutno bylo mladé vdově(J4f)
Jest dvanáct slyšet neb na blízku věž(J5m)
Pán usnul avšak paní hryzla lež(J5m)
jež nedala jí dlouho spáti(J4f)
a teprv kdy záslonou vnikal den(J5m)
se na skalené vkládal oči sen(J5m)
Muž vstana k paní se obrátí(J4f)
a hledě v lásce chvíli na ni(J4f)
dí Jak jsi krásná moje paní(J4f)
Pak s lože vstal a za svou prací šel(J5m)
ve dveřích ještě k ní se zahleděl(J5m)
a vrátiv se ji poceloval v čelo(J5f)
a oko slastí se mu rozslzelo(J5f)
Pod suchým listím fialky již květou(J5f)
a čápi táhnou v teplé modrotě(J5m)
zvůr oživen již konipáskův četou(J5f)
a háj odzpíval zimní mrákotě(J5m)
s hor splákl sněhy vlažný vítr jarní(J5f)
za pluhem k práci pějí mládci švarní(J5f)
V komnatě zastřené na loži bílém(J5f)
dlí paní krásná tiše rozjímá(J5m)
ne těžko hádat co myšlenek cílem(J5f)
co její ňadra k žití rozdýmá(J5m)
Již stůně dlouho Poctivý muž její(J5f)
jí shání lékaře a snáší lík(J5m)
dí každý lékař Mějte jen naději(J5f)
jsem železný já smrti protivník(J5m)
Až jaro přijde paní bude lépe(J5f)
dnes puls jsem spočet a ten hezky tepe(J5f)
Leč naděj lékařův jest lichá vůně(J5f)
ač puls jde lépe paní přece stůně(J5f)
Mať přišla paní Děla Pane synu(J5f)
vy snad mi nezazlíte pro pověru(J5f)
smrt dopustíli bůh mít nechci vinu(J5f)
nechť stará Háta navštíví mou dceru(J5f)
já věřím pane v její čáry mnohé(J5f)
snad vrátí zdraví dceři mé ubohé(J5f)
A Háta přišla téhož dne večerem(J5f)
přinesla divotvorné koření(J5m)
když byla s paní sama v temnu šerem(J5f)
k ní šeptmo vece Nesu spasení(J5m)
Vytáhši z ňader pěkný lístek bílý(J5f)
jej paní dala V lístku divné síly(J5f)
kdy muž pak přisel veselá jest paní(J5f)
a za čas dlouhý opět měla spaní(J5f)
k pánu praví Háta Pane milý(J5f)
jen lázně věřte paní dají síly(J5f)
Do Teplic radím tam ji odešlete(J5f)
a růže opět v líci jejím vzkvěte(J5f)
Pán lékařův se ptal ti nereptali(J5f)
ba za moudrý ten nápad schválili(J5m)
a paní jela V Teplicích čekaly(J5f)
dvě oči jichžto pohled zpanilý(J5m)
vlil v ňadra její jarý život máje(J5f)
a znova vznítil zhaslou hvězdu ráje(J5f)
Jest život lidský divná pohádka(J5m)
již děd za kamny vnukům vypravuje(J5f)
kus pravdy na něm a kus pozlátka(J5m)
kde chybí logiku tam vášeň nahražuje(J6f)
Jest v lázních krásno neb tam pro zdraví(J5m)
dle chuti mívá člověk zábavy(J5m)
Se procházeti pilně píti vodu(J5f)
lze doma leč to nepomůže(J4f)
nad lík a vodu v síly těla shodu(J5f)
tam vlévá společenství bůže(J4f)
Při staré jedli u skaliny v boru(J5f)
muž s paní pohroužen stál do hovoru(J5f)
a v rukou tiskna její ručky bílé(J5f)
o věčné lásky věčné mluvil síle(J5f)
Odejdi se mnou ustrojím ti blaho(J5f)
a nemuč lichým strachem svědomí(J5m)
vším obsypu tě co ti bude draho(J5f)
věř váhaní tvé bídu nezlomí(J5m)
Ty musíš jíti nežilať jsi posud(J5f)
u všedním proudu tonouc bez slasti(J5m)
stůj o své vůli slastný svítá osud(J5f)
Já urval tě dnů všedních propasti(J5m)
a štěstím ovinu tvé bílé čelo(J5f)
má na věky buď tak to nebe chtělo(J5f)
Ach dobrý muž můj zhyne bolestí(J5m)
kdy opustím jej bídná zrádkyně(J5m)
jak uvalit na srdce neštěstí(J5m)
jež čisté lásky ke mně svatyně(J5m)
Jsem bídná tak že hrůza duši zmítá(J5f)
ach vášně kletba do duše mně vryta(J5f)
Že muže svého máš jen na paměti(J5f)
a nedbáš řádu vlastních pocitů(J5m)
Či jako luna visíc v blankytu(J5m)
chceš na zem blaho své jen věčně z dálky zřeti(J6f)
Jest oběť pěkná avšak málo blaží(J5f)
cit jenž jak rosa pole život vlaží(J5f)
kdy padá pro slabotu v povinnosti(J5f)
jest kletbou žití příkladů máš dosti(J5f)
Drahý nediv se v mých ňadrech volá hlas(J6m)
jenž umlká jen aby znova káral zas(J6m)
jsem bídná zabřednuvši přehluboko(J5f)
přec k hvězdě spásy zdvihám mdlé své oko(J5f)
Tys žena divná Nuže nezbývá mi(J5f)
než odejít a plahočit se v bolu(J5f)
kdy pochyb proud má hučet mezi námi(J5f)
a láska mlčet to nepůjdem spolu(J5f)
Naposled zítra ještě spatřím tebe(J5f)
co ze mne bude věčné ví jen nebe(J5f)
Noc krutou na to krásná paní měla(J5f)
Z počátku s očí řinul slzí proud(J5m)
pak ve bolestech žalně zaúpěla(J5f)
neb k cílí nespěl žádný umu soud(J5m)
Ach marno myslit každý ducha blesk(J5m)
jenž z pochyb mračen těžkých vyšlehl(J5m)
než v slova uzrál schvátil srdce stesk(J5m)
a útěchy kmit každý vášni podlehl(J6m)
O kruto kruto ptáčeti jak v hloží(J5f)
kdy nechce v duši živou padnout sen(J5m)
a člověk v noci s bolem válče v loži(J5f)
proklíná jenž má zítra vzplanout den(J5m)
však krutší boj kdy ve tvých leží rukou(J5f)
buď život volit s hořkou spjatý mukou(J5f)
a byť i v slzách ctnosti posvěcený(J5f)
neb život jejž svět vážně odsuzuje(J5f)
jenž však byť splýval jak po řece pěny(J5f)
kdy z jara v horách sněhu tají sklady(J5f)
dá srdci co chce dle svobody vlastní(J5f)
v němž utíkají lidé citem šťastní(J5f)
se světa kletbou v úkryt věčné vnady(J5f)
Ctnost květina jen pravá v zátiší kdy květe(J6f)
kam zanesena z slunných proudův života(J6m)
neb neblažívá v pravdě nýbrž spíše hněte(J6f)
kdy sází ji a pěstí citův prázdnota(J6m)
Nevzejde mír kde vášní bují moc(J5m)
ach paní krásná strašnou měla noc(J5m)
Již dávno vyschnul horký slzí proud(J5m)
i ledový na čele uschnul pot(J5m)
však nedospěl ku konci umu soud(J5m)
a hloubej vryl se v duši viny hrot(J5m)
sen nepřicházel k duši umučené(J5f)
ač v zoře hory rděly se růžené(J5f)
Tu rázem paní s lože svého vstala(J5f)
a otevřevši ebenovou skřínku(J5f)
v níž lásky mnohou měla upomínku(J5f)
vzpod ukrytou v ní lahvičku vyňala(J5f)
Byl v láhvi prášek přejemný a bílý(J5f)
zdaž jed či lék jen paní sama ví(J5m)
buď mdlému chtěla tělu dodat síly(J5f)
neb rázem žal svůj v hrob skrýti tmavý(J5m)
Ten prášek dala do sklenice vody(J5f)
a jak v ní rozpouští se zírala(J5m)
již rozplynul se tu sklenici vody(J5f)
třesoucí rukou ke rtům zdvihala(J5m)
již nápoj děsný k zsinalým rtům sklání(J5f)
v tom ranní z blízké věže zní klekání(J5f)
tak líbezně jak popěv skřivana(J5m)
zní kmetu jenž po jaru churav touží(J5f)
tak radostně jak zdaná ochrana(J5m)
když národ vrazi jařmem tvrdým souží(J5f)
I zachvěla se paní zpanilá(J5m)
a jako kouzlem jata(J3f)
od retův sklenku vzdálila(J4m)
a poklekši se modlila(J4m)
Líc polila jí záře svatá(J4f)
zrak obrátil se k nebesům(J4m)
a v zbožně sladkém zapomnění(J4f)
bol její seřítil se v rum(J4m)
a z duše prchlo hříšné chtění(J4f)
a duch se vzpřímil v důvěře(J4m)
V tom zaklepáno na dvéře(J4m)
a nečekaje dovolení(J4f)
a slastí jedva dýše(J3f)
do jizby vstoupil tiše(J3f)
muž její věrný Na modlení(J4f)
když spatřil drahou ženu svou(J4m)
tu nedbav pláště pocestného(J4f)
ji sevřel do náručí svého(J4f)
a líbal v srdce překypění(J4f)
tu hlavu bledou zpanilou(J4m)
Hleď ženuško tak se mi stýskalo(J5m)
že nemoh jsem bez tebe být(J4m)
dnem nocí srdce tebe hledalo(J5m)
i přijel jsem tě domů vzít(J4m)
rci duše má chceš se mnou jít(J4m)
A jako dítě v smích rozplynouc sladký(J5f)
své ručky vine kolem šíje matky(J5f)
tak v chvatu děckem paní zpanilá(J5m)
kol šíje muži ruce ovila(J5m)
a skryvši hlavu svou na prsa jeho(J5f)
do pláče dala se usedavého(J5f)
a strhši závoj jenž kryl její vinu(J5f)
vše vyznala mu(J2f)
Muž neklnul jí v hrozné této době(J5f)
leč v slzách zvolna přivinuv ji k sobě(J5f)
děl Nevím nic víc o tvém hříšném činu(J5f)
mé lásky slza jenž tvé čelo kropí(J5f)
u věčné zapomnění co se stalo stopí(J6f)
Za hodinu poštovská trubka zněla(J5f)
a paní s mužem z Teplic ujížděla(J5f)
Když kolem známého jí domu jeli(J5f)
u okna muže ubledlého zřeli(J5f)
On sebou trh v tom slyšet střelnou ránu(J5f)
Paní se k muži stulila(J4m)
a třásla se řeč ztratila(J4m)
a než dojeli na stanici(J4f)
mu v náručí zesnula v pánu(J4f)
Jest kousek to jen života(J4m)
co v mých jste verších četli(J3f)
ne fantasie mrákota(J4m)
Co přijde povysvětlí(J3f)
tu divnou již jsem zapěl věst(J4m)
Já muže znal měl v těle čest(J4m)
a jímal srdce moje(J3f)
jednak pro libé mravy svoje(J4f)
jednak pro vážné smýšlení(J4m)
o lidských srdcí spojení(J4m)
Byl v čase našem divný host(J4m)
a leckdos smál se mu(J3m)
však já v něm viděl řídkou ctnost(J4m)
a divil jsem se mu(J3m)
On muž ten jenž byl kochal paní(J4f)
a svým jenž povídáním(J3f)
mne přiměl k veršův těchto psaní(J4f)
I proklínal jen chvíli tu(J4m)
kde v prudkém víru pocitů(J4m)
mu koule místo do čela(J4m)
do stropu zrádně vletěla(J4m)
Však v tom i divný osud měl(J4m)
že drahná léta uplynula(J4f)
než náhodou se dověděl(J4m)
jak truchle paní zahynula(J4f)
V něm láska zatím uvadla(J4m)
a mladá krev již vychladla(J4m)
však trvalý v něm utkvěl žal(J4m)
neb ženy více nepojal(J4m)
Chtě zprva s srdcem paní hrát(J4m)
jak peruť vlála mysli lehké(J4f)
jsem počal zvolna hry se bát(J4m)
uzřev jak ženy srdce křehké(J4f)
u vřelém lásky vzplanutí(J4m)
i smělci úctu vynutí(J4m)
Já navždy s ní se spojit chtěl(J4m)
však u vášni jsem nevzpomněl(J4m)
že vina každé zvrátí blaho(J4f)
tak vše jsem ztratil co mně bylo draho(J5f)
jen pro život jsem získal naučení(J5f)
že prudkost citu lidem bývá kletba(J5f)
kdy společenství svatých řádův nedbá(J5f)
kdy hráze trhá v bujném rozpěnění(J5f)
ač v právo k tomu chybí jemu víra(J5f)
onť v růžích rodí se a v trní zmírá(J5f)
Jsouť ovšem lidé a prý lidé šťastní(J5f)
jimž netřeba jest zkušenosti vlastní(J5f)
ti krásné tak a skvělé soudy snují(J5f)
dle svojí míry všecko přistřihují(J5f)
a svět jim za to úcty snáší koše(J5f)
že ctnostní jsou jen mravní ze rozkoše(J5f)
však nezasvětila jich život ctnost(J5m)
jíž máť jen práva trpká zkušenost(J5m)
Tak vážně skončiv k nebi zvedl oko(J5f)
já v dumy duši tknutou vhroužil přehluboko(J6f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
47 |
| Celkem veršů: |
349 |
| Jamb: |
349
(100 %)
|