JSOU STROMY, NA NICHŽ VISÍ DO BŘEZNA

Viktor Dyk

Cos ve tvém nitru po všem zůstane dny nesmyto a nepřístupno času, úryvek písně dávno zpívané, snad hlavy sklon a snad jen přízvuk hlasu. Nadarmo doba spouští záclonu a to, co bylo, měkce zahaluje. Mrtvý, jenž pohřben dle všech zákonů, nežije snad, však jistě existuje. Po letech ještě sluch tvůj dobře zná důvěrný přízvuk dozněvších už kroků. – – Jsou stromy, na nichž visí do března neživé listí z minulého roku.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

457. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ROKLE (Jan Opolský)
  2. PŘI ZPRÁVĚ O SMRTI GIOSUÈ CARDUCCIHO. (Jaroslav Vrchlický)
  3. POUTNÍČE.. (Karel Babánek)
  4. SLOKY MELANCHOLICKÉ. (Bohdan Kaminský)
  5. Řádky z denníku. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Reflexe. (Jaroslav Vrchlický)
  7. List padající praví: musím jíti, ( H. Uden)
  8. U brány. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  9. S VÁMI. (Xaver Dvořák)
  10. TICHO. (Jaroslav Vrchlický)