U brány.

Hanuš Věnceslav Tůma

Ó smrt! – ó hrob – a co je za hrobem? Zda tam, kde prázdná věčnost začíná, ten život v nekonečnu shasíná? zda v hloubce mrtvé na vždy utichne i pláč, i smích, i duše, srdce hlas, a sám bez konce, skončí všecko čas, zda vše tam věčně – věčně zanikne? Ó – smrt! ó hrob! – a co je za hrobem? Či po čem toužil duch tu stísněný, mu tam přinese život změněný, a ráje ty a touhy – zde bez konce žal – jímž smělý duch byl tady unešen, mu tam otvírá vyplněný sen, zda žije tam – jak zde si toho přál? Ó smrt! ó hrob! zda nic? zda naděje? Tu nad hádankou věčnou rozum stojí, nic nevidí – a vyznat se to bojí: – o nic – a prázdné! – strašná myšlénka, až v základech se duše zachvěje, a přec – ó sladká ve tmě naděje! – si v ničem něco tvoří domněnka! –

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

366. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY MELANCHOLICKÉ. (Bohdan Kaminský)
  2. JSOU STROMY, NA NICHŽ VISÍ DO BŘEZNA (Viktor Dyk)
  3. Já viděl... (Augustin Eugen Mužík)
  4. TAJ ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Ba k čemu vše, když smrť vždy na nás čeká, (Fanda Šimková-Uzlová)
  6. Ať žije smrť! ať kořist svou (Jiljí Vratislav Jahn)
  7. Zde darmo ptáš se... (Bohdan Kaminský)
  8. XLVII. Smrt kmotra kde koho prý natáhne, (František Leubner)
  9. JE ŽIVOT VĚČNÝ a je všude život, (Adolf Racek)
  10. Epitaf. (Jaroslav Vrchlický)