Skolye celoroční.

Karel Sudimír Šnajdr

Skolye celoroční. 13. října 1820.
I.
Jarní.
Uvítej nám mládenečku V háji nově rozvitém, V fialkovém svém věnečku, V rouchu sličně růžovém. A bys hezky dlouho býval Naším hostem přemilým, Nejdřív o tvé kráse zpívám, Nejdřív tobě připíjím. 31 II.
Letní.
Slunéčko paprsky Zžavé seje, Větříček lehounkým Křídlem věje. Děvčata se srpem Kvapí tu žít: Rozmilé děvčata, Poneste pít! 32 III.
Podzymní.
Jaro s letem uletěly, Žlutí se listí; A – o běda! podzymek též Hned nás opustí. Usvadnouli tedy jeho Poslední věnce: Což nám zůstane? – y bratře! Kamna a skleňce. 33 IV.
Zymní.
Vichry bouří, sněhy vějí; Potoky zamrzují; Staří páni vedlé kamen V polityce mudrují. Ubohý, což já sy počnu, Abych nemusel pojít? Sednu sy ke kamnům s skleňcý, Budu žertovat a pít. 34

Kniha Okus v básnění českém 1 (1823)
Autor Karel Sudimír Šnajdr