Labuť.

Karel Sudimír Šnajdr

Táhne labuť od Důnaje, Sotva že se dní, Peruť její jako harfa Eolova zní. Táhne k modrému rybníku V bukové houští, Na něj z nedohlídlé vejšky Dolů se spouští. Tu se na hladině třikrát Zvíří do kola, Žádné tady její sestry Není kolkola; Zahude sy, smutné zvuky Vůkol rozstírá, Pak sklonivši bílé hlavy, Tiše umírá. – Tak y také starý básník, Když čas vyprší, Líbá lyru, z jejíchž strůn hlas Poslední srší. Bohu díky prozpěvuje, Lůžko sy stele, Pak se tiše tam ubírá, Kde jsou anjelé!

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

320. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Borsa. (Jan Slavomír Tomíček)
  2. TÁBOR. (Otakar Červinka)
  3. None (František Alexandr Rokos)
  4. None (Milota Zdirad Polák)
  5. None (Václav Bolemír Nebeský)
  6. None (Otakar Červinka)
  7. VÝJEV ZE ŽIVOTA RYTÍŘSKÉHO. (Karel Sabina)
  8. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  9. Tři zlaté vlasy. (Boleslav Jablonský)
  10. None (Václav Vojáček)