Labuť.

Karel Sudimír Šnajdr

Labuť. 25. září 1820.
Táhne labuť od Důnaje, Sotva že se dní, Peruť její jako harfa Eolova zní. Táhne k modrému rybníku V bukové houští, Na něj z nedohlídlé vejšky Dolů se spouští. 110 Tu se na hladině třikrát Zvíří do kola, Žádné tady její sestry Není kolkola; Zahude sy, smutné zvuky Vůkol rozstírá, Pak sklonivši bílé hlavy, Tiše umírá. – Tak y také starý básník, Když čas vyprší, Líbá lyru, z jejíchž strůn hlas Poslední srší. Bohu díky prozpěvuje, Lůžko sy stele, Pak se tiše tam ubírá, Kde jsou anjelé! 111
Básně v knize Okus v básnění českém 1:
  1. [Odhodlání]
  2. Na Hradečanky.
  3. Usta děvčete.
  4. Lenka.
  5. Tys mi uďála.
  6. Sestřičky.
  7. Bivoj.
  8. Cykánka.
  9. Na vlastenské básníře.
  10. Rtové děvčete.
  11. Skolye celoroční.
  12. Lechtivá otázka.
  13. Dobrou noc!
  14. Dítěcý hrob.
  15. Mařenka.
  16. Skolie starců.
  17. Studýnka.
  18. Pobídka.
  19. Básník a babička.
  20. Děvče a starý básník.
  21. Píseň Krále Šalomouna.
  22. Na Libinku.
  23. Štěstí.
  24. Bětuška.
  25. Pinka a starý básník.
  26. Na děvčata.
  27. Čekání slučí.
  28. Nemoc a pomoc.
  29. Na Jana V–.
  30. Ouplněk.
  31. Školye.
  32. Černokněžník.
  33. Na čas.
  34. Dítě na hrobě matčinu.
  35. Zbořeniště.
  36. Labuť.
  37. Lenka.
  38. Utěcha.
  39. Pachole u potoka.
  40. Poustevník.
  41. Dobrá rada.
  42. Cukababa.*)
  43. Školye vlastenecká.
  44. Lenka k lásce.
  45. Na potomky.
  46. Labutí zpěv.
  47. Michanice.