Michanice.

Michanice. 18. – 20. června 1821.
1. Jeruzalem velké město, Loučná Hora malá ves. Láska, rozmilá nevěsto! Kouše někdy hůř než pes! 2. Dobré pívo,pívo dobře teče – Zymnicy mít, není žert; Pes za sebou ocas vleče – Nechceli, kaž dívce čert! 3. Kozli mají dlouhé fousy, Delší kmotr Brýdolin; Kdo chce krájet, nůž ať brousý – Lži patřejí do novin! 143 4. V bažinách sy kuňká žába, Hájem větrové vějí; Kam se vrtne stará bába, Tam diblícy nespějí. 5. V letě bývá slunce parné – Stehlík není strakapoun; „Všecko je na světě marné!“ – Zpíval moudrý Šalomoun. 6. Dobré pívečko se pění – Papír kapsu nedere; Smrt je darmo, kde nic není, Ani ona nebere! 7. Svatba byla, budou křtiny – O bouřce se blejskává; Kdo upadne mezy trní, Ten sy sotva vejskává. 8. Dobré bydlo nemá ceny – Pes sám sebe nekouše; Vdovec, pojav druhé ženy, Leze z bláta do louže! 144 9. V zahradě se včely rojí – Sedlák není hrabětem; Koho doktor Purclík hojí, Ať se žehná se světem. 10. Engličané nejsou Vlaši – Hoši slovou čtverácy; Kdo druhému hřbet vypráší, Hotovými vyplácý. 11. Když nechce čekat Baruška, Musým jí dluh oplacet; Pětkrát obsazená důška Dělává šest a dvadcet. 12. Řezník často nože brousý – Kolář rozumí vozům; Do Libáně jdou pro fousy, Do Kopidlna pro rozum! 13. Věrná jsem jak holubička – Říká titěrná Běla; Bratří! jedna vlaštovička Ještě léto nedělá! 145 14. Dobrý lhář lže jen se práší – Racy mají klepeta; Staré bábě hubu zaši, Ona nosem štěbetá! 15. Kde je kupec, tam je cenil – Na věž se jde přes schody; Nežbych podruhé se ženil, Raděj skočím do vody! 16. Voják kráčí hrdě v zbroji – Světák v hříších se kochá; Kdo pod pantoflíčkem stojí, Ten je kmotr punšocha! 17. V lehké zemi vořou párem – Na horách mají kozy; Mnohý stával za kočárem, Který se teď v něm vozý! 18. Co se má stát, to se stane – Podvod panuje všude; Jeli děvče vyfikané, Ani čert mu nebude! 146 19. Raky lovil, chytil žábu Učitelův mládenec; Kdo bere pro měšec bábu, Má mít vejprask, ne věnec! 20. Ševcy potřebují šídla – V radě bývá hádání; Komu Pánbůh nedal křídla, Ten ať nechá lítání! 21. Bětka nerozumí žertu – Rytíř chodí v brnění; Bratříčku! čiň dobře čertu, Peklem se ti odmění. 22. Žebrák mošnu nepozbude – V lesých bývá mnoho žluv; Chcešli dobře vyjít všude – Mnoho slyš, a málo mluv! 23. V zymě se kloužem po ledě – V Hradcy stojí bílá věž; Mlčíšli, u hráčů sedě, Tak se při nich napiješ. 147 24. Kdo nechybí, trefí na vlas – Kámen nebývá měkký; Štěstí lidské trvá na čas, Poctivost až na věky! 25. Hruška neponese slívky – Srdce chřadne lítostí; Písmo v písku, slovo dívky – Jsou prý stejné stálosti. 26. Kdo se půl dne v bahně brodil, Nesmí s pány stolovat; Kdo se bez nohou již zrodil, Tomu nelze tancovat! 27. Malý zajíc, malá stopa – Kvítí v suchu usvadne; Druhému kdo jámu kopákopá, Sám v ni často upadne. 28. Sedláček se bojí drába – Kachna chodí na vodu; „Čím dál, tím hůř“hůř,“ řekla bába, Když padala se schodů. 148 29. Jalovička nic nedojí – Ustupujme násyle; Který muž se ženy bojí, Ten je zmrzlá košile. 30. Ráno vstává sedlák z lůže – Starý pes rád zavrčí; Rarášek, kam sám nemůže, Starou bábu nastrčí. 31. Komu Pánbůh, tomu svatí – Podvodný je tento svět; Učenost ni trojník platí, Mazat musý, kdo chce jet. 32. Puchne, koho ještěr uštíp’ – Sukno není mezulán; „Všude dobře, doma nejlíp“nejlíp,“ Praví kmotr tulipán. 33. Potok teče, vítr věje – Štěně se zrodí slepé; Kdo se naposledy směje, Ten se směje nejlépe! – 149 Poznamenání.
Na stránce 77. v prvním verši má býti místo:
Celý milujícý párek – Psýku! – vedle mne!
Celý zamýlený párek Psyká vedle mne. –
E: av; 2002 [150]