Na čas.

Karel Sudimír Šnajdr

Na čas. 18. září 1821.
Čase! co chceš se mnou mít? Myslíš snadsnad, že se tě bojím, Rány starosti své hojím; Že se, prázen všeho plesu, Jako list před tebou třesu, Netroufaje jíst a pít –? Čase! co chceš se mnou mít?! 99 Že jsy dost mne zdrancoval, To je pravda! – Ale koho Pak to také netrefilo? Kdo pak pořád mladíkem Zůstal, věčně bujníkem? Kdo tvé jaro již přespal, Listopad se mu dostal. Aj! tak nech mne starým být. Jen když Umka ještě přeje, Slavík z liskoviny pěje – Srdce vesele mi zvoní, Smrt ho ještě nedohoní – – Aj, tak mne nech starým být, Budu předc se smát a pít! – 100