Na hrobě Jozefa Dobrovského.

Karel Sudimír Šnajdr

Svatý poklid ráčiž, Pane! přáti Jemu, jenž zde v hrobě spočívá; Dejž, by svítilo mu slavné světlo, Co tvým vyvoleným svítívá! Čechye, hle! v rouše smutku klečí, Nad pahrbkem jeho ruce pne, A v té hoři slzýc k nebi volá: „O přestrašný, hrůzyplný dne!“ – Neníť ho již v chrámě našich uměn, Dobrovského není ve vlasti! Neníť životného jeho slova, Jeho rady vlídné ve slasti! Památka jen zásluh jeho jasných, Jeho lásky k zemi milené, Horlivosti, hlubokosti jeho, Toho plodů velkých pramene! Kdo z nás neví, osýřelí bratří! Jméno naše jak on okrásyl? Duch kterak pro zvelebení Čechů Velikánský s mrakem zápasyl. Kterak dnem y nocý pro mateřskou Drahou řeč a její slávu vřel, Jí byl živ, a povytrval v lásce K ní a k všem nám, dokud nezemřel. Padněm tedy, zarmoucení bratří! Slzy v tvářích, na hrob našeho Váženého, slavného vlastence, Padněm na hrob otce drahého! Na něm složme vroucý naše díky, Slzou zrosme ostatky drahé, Z nichžto strom nám přešlechetný zroste, Ovoce pak na něm přeblahé! – Y spí tedy, dobrý, starý otče! Spí tu s Bohem v lůžku studeném, Až se někdy v nadehvězdném tejně, Bratří tvoji, k tobě dostanem! Pokud český jazýk nevyhyne, Tvé se v Čechách jmeno bude stkvít, Pokud v srdcy našich pra-pravnuků Věrná žíla česká bude bít! Já pak tobě, velevážný kmete! – Juž juž sám kmet – ruku podávám, Tě pak, laskavě bys s svého nebe Na mne zýral, srdečně žádám! A když má y poslední hodina Temně s věže osudu zazní, Otče nebes! otcovsky nás uvoď, Tam kde žádné strasti již není!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

217. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZAZDĚNÝ MNICH. (Vítězslav Hálek)
  2. Den čtvrtý v Oktávu. (Jakub Jan Ryba)
  3. PÍSEŇ K SVATÉMU VÁCLAVU V ČASE VÁLKY (Karel Dostál-Lutinov)
  4. N. XIX. Na Uředníka. (Jakub Jan Ryba)
  5. báseň bez názvu (František Matouš Klácel)
  6. Hřbitov. (František Alexandr Rokos)
  7. IV. Nuž vzdejme Bohu velebnému (Jiří Opočenský)
  8. Úkoly. (Josef Kuchař)
  9. Ctnost. (Pavel Josef Šafařík)
  10. XLV. Nesmírná se v zemi České zmáhá (František Jaroslav Kamenický)