Vody přítelkyně.

Václav Šolc

U vod chladných bloudívala, a žalostně naříkala: Vody chladné, vody siné, škoda lásky, kdy pohyne, škoda lidské duše krásné, když skalí žití jasné! Vody chladné, vody siné, srdce, duše přítelkyně! K vám se moje slze lily vy jste jasnost zakalily; k vám těžké vzdechy spěly, vy jste žalně zašuměly; u vás květ lásky květe, vy jej za mne pěstujete. Vody chladné, vody siné, bídné matky přítelkyně! Povídá si lid po tichu, že prý bloudím v těžkém hříchu, povídají nahlas lidé, hříšné tělo z vod že vyjde! Vody chladné, smilujte se, přijměte mne, zamkněte se!“ Vody chladné ji přijmuly ještě nad povzdychnuly.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

367. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XVIII. NEVĚRNÝ MILÝ. (František Ladislav Čelakovský)
  2. V PODJESENI. (Václav Šolc)
  3. Labuť. (František Chládek)
  4. Moře lásky. (Václav Antonín Crha)
  5. VII. Když k nám zavítá květný máj, (Josef Uhlíř)
  6. KOLÉBKA. (Václav Bolemír Nebeský)
  7. LII. Zhlížela se vrba u potoku, (Jan Neruda)
  8. PROUDÍCÍ DÍVKA (Jan Neruda)
  9. XXXVIII. Dej pozor, nechceš slyšet, děvo milá? (Vincenc Furch)
  10. Pokorná prosba. (Eliška Krásnohorská)