Labuť.

František Chládek

Po vodní tam po hladině pluje labuť milostná – rozléhá se po pustině píseň její žalostná. Stojí bílá skála v moři, na ní kvete zlatý máj; lká tu krásná labuť v hoři: „Skálo, skálo, půjč mi ráj!“ Bez pohnutí dlela skála, labuť slyšet nechtěla – májem květným stráň jí plála, pyšně v moře hleděla. Vzdychá, zpívá, slzy roní labuť bílá, spanilá – hlava se jí k ňadru kloní, prchá duše unylá. – Letí k čarné skále směle, už je v ráji nahoře – zatím tělo stříbroskvělé klesá, klesá do moře.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

162. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Varoň. (Antal Stašek)
  2. báseň bez názvu (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  4. 16. Otavo, Otavo, (Jaromír Březanovský)
  5. Jaro na Závisti. (Rudolf Pokorný)
  6. VI. Ballada o růži. (Gustav Pfleger Moravský)
  7. 148. Jaká kouzla v sobě hudba chová! (František Sušil)
  8. Lilie. (Ervín Špindler)
  9. Již nikde hluk a nikde kvap. (Ervín Špindler)
  10. PROUDÍCÍ DÍVKA (Jan Neruda)