IV. Ku srdci ránu tu jí zasadili,

Václav Šolc

Ku srdci ránu tu jí zasadili, že dvoustaletý krvácela věk, svůj nahý nesouc na pospasy vděk, by lační supi hlad svůj nasytili. O roucho žoldnéři se rozdělili, a když jich vášní sžírající vztek i zlatý diadem jí s čela smek’, pak ještě dále v jejím srdci ryli. O ráno svatá! nevyschniž tvůj pramen, své drahé krve proudem dále teč a k nebi vzdychej stále to své: Amen! Snad stane někdy anděl při tvém proudu a v zřídle tvém svůj jasný smočí meč, by krev tvou v knihy věčných sepsal soudů.

Patří do shluku

cnost, vlast, musa, sláva, slovanský, šlechetný, jež, mrav, oslavit, oslava

86. báseň z celkových 114

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Vojtěch Lešetický)
  2. Pijanovo dědictví. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. None (Josef Václav Frič)
  4. Vykladač znakův panských. (Jan Pravoslav Koubek)
  5. Oda. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Na smrt mé drahé Matky. (František Dobromysl Trnka)
  7. V. Zem patří živým! Tomu jen, kdo oře, (Josef Václav Sládek)
  8. I. Meč a Evangelium. (Jan Pravoslav Koubek)
  9. U lípy kvetoucí. (František Hajniš)
  10. X. Pravá cena. (František Matouš Klácel)