Duch Siva zavál Výkřik blaženosti(J5f)
jenž k úsměvu nám pootevřel ústa(J5f)
zkameněl na rtech Zármutek se hostí(J5f)
v hodovní Čechů síň je pusta pusta(J5f)
Stojíme nad hrobem Však klamají se(J5f)
kdož mní že s Jindřichem v hrob též se klade(J5f)
to svaté nadšení jenž v jeho oku stkví se(J6f)
a v srdce všech se mimovolně krade(J5f)
A byť i nebe želíc svého hněvu(J5f)
ten drahý hrob nám věčným sněhem skrylo(J5f)
z těch srdcí očí tváří bez úsměvu(J5f)
jen smrť nám setře co se v duši vrylo(J5f)
Ten jehož tělo černá zem teď kreje(J5f)
byl apoštolem nové víry Čechů(J5f)
on když náš tábor vedli na galeje(J5f)
propůjčil jemu hostinnou svou střechu(J5f)
On věštcem byl nové dějinstva doby(J5f)
Nekázal sic však odpovídal činem(J5f)
on smál se šípům jedovaté zloby(J5f)
zaklínaje čím dosud mrzce hynem(J5f)
Na ňadrech svých v nichž bylo lásky k lidu(J5f)
tak velká míra že jí plýtval kolem(J5f)
odkájel reky zažehnával bídu(J5f)
až klesnul sám nás zůstaviv zde s bolem(J5f)
Ó věčný bože je li díl jen v tobě(J5f)
té všemoci jíž celý vesmír tuší(J5f)
proč neustáváš v nevystihlé zlobě(J5f)
proč Jindřichovu nám odnímáš duši(J5f)
A je li v tobě zla i dobra pramen(J5f)
proč proti nám vždy kletba tvoje hřímá(J5f)
či chceš snad vznítit ještě víc ten plamen(J5f)
jenž v prachu zašlé velikosti dřímá(J5f)
Zas s ňadry v nichž se orkán bolů zmítá(J5f)
slzíme hořce s obnaženou hlavou(J5f)
zas sotva že nad obzorem se svítá(J5f)
stojíme v mlčení nad Přibyslavou(J5f)
Náš otec mrtev Sirotky jsme zase(J5f)
K čerstvému hrobu tisícové pílí(J5f)
a za dnů jarních v lásky sladkém čase(J5f)
národa genius nad novým hrobem skvílí(J6f)
Však duch Tvůj s námi věčně bude žíti(J5f)
Ve jmenu Tvém se Prokopové vzchopí(J5f)
a nad hrobem Tvým panichidu vznítí(J5f)
že v plamenech se české nebe stopí(J5f)